Nechtějí dát azyl? Budu křesťan
Muslimští migranti ve Finsku nyní často konvertují ke křesťanství. Pro mnohé je to signál přijímání evropských hodnot. Pochybnosti však budí fakt, že většinou jde o ty, kteří neuspěli se svou žádostí o azyl.
Tomáš Lébr redaktor MF DNES
Finské úřady registrují prudký nárůst počtu běženců muslimského vyznání, kteří oznamují, že přestoupili na křesťanství. „Týká se to nyní hlavně Afghánců a Iráčanů,“uvedla v rozhovoru pro finskou zpravodajskou stanici Yle šéfka imigračního úřadu Tirsa Forsellová.
Je to u těchto migrantů změna vidění světa? Pro to, aby se jejich náboženské konverzi uvěřilo, existují silné argumenty. Ve většině islámských zení je totiž odpadlictví od víry trestným činem a v některých za ně hrozí (speciálně u mužů) trest smrti.
Velký počet konverzí muslimů ke křesťanství zaznamenávají i další evropské země – například Německo či Rakousko. Finské úřady však znepokojuje fenomén, který je s nimi spojený – ve velké většině se k nim hlásí migranti, kteří nedostali v zemi azyl.
„Hlášení o změně náboženství příliš často přichází až během odvolací procedury proti deportaci,“uvedla Forsellová. Podle ní se to letos zatím stalo zhruba v sedmi stovkách případů, které představují zhruba 70 procent odvolání proti vypovězení ze země.
Během migrační krize dosud Finsko přijalo přes 30 tisíc migrantů. Postupně však přitvrzovalo své zákony, mimo jiné tak, aby bylo snazší deportovat migranty do zemí jejich původu. Loni například uznalo Somálsko, Irák a Afghánistán za takzvané bezpečné země, kam lze běžence vrátit zpět.
Církev chce řešit deportace
Slova Forsellové o přemíře muslimů obracejících se na křesťanství současně vyvrací i potvrzuje rektor farnosti Evangelické luteránské církve (nejrozšířenější v zemi) v Turku Juni Leikonen. Podle něj se „řada dnešních konvertitů zajímala o křesťanství hned po příjezdu do Finska“. Připustil však, že se setkal také s mnoha lidmi, kteří přestupu na jinou víru využívají jen z pragmatických důvodů – nejde jen o samotné migranty, ale i o jejich právní zástupce. „Tihle advokáti mě žádají o podepsání dokumentů potvrzujících konverzi ke křesťanství, ač se jejich klienti třeba jen jedinkrát objevili v kostele,“uvedl.
Leikonen stojí i u zrodu petice zhruba 400 duchovních luteránské církve, která nyní požaduje větší roli při rozhodování imigračních úřadů o deportacích migrantů „obrácených na pravou víru“. Petice tvrdí, že migrační úřad posuzuje náboženské založení žadatelů o azyl příliš povrchně. „Naši farníci mají skutečný přehled o všech lidech, kteří ke křesťanství konvertovali od islámu či jiného náboženství,“prohlásil Leikonen.
I finští evangelíci můžou mít silnou motivaci k tomu, aby muslimové obrácení na křesťanskou víru v zemi zůstali. Popularita církve totiž podobně jako v ostatních skandinávských zemích v posledních desetiletích rychle klesá.
Členy luteránské církve je ve Finsku sice oficiálně 4,1 milionu z 5,5 milionu obyvatel (zhruba 72 procent), ale sociologové upozorňují, že většina z nich se hlásí k církvi jen formálně. Ještě v padesátých letech se k luteránům hlásilo 95 procent Finů.
Kde to půjde nejsnáze?
Přestupy muslimů na luteránskou víru přiměly loni finskou církev k tomu, aby založila speciální kurzy, které se přípravou adeptů na pokřtění zabývají. Například v Imatře na východě Finska mají výtisky Nového zákona v jazyce afghánských migrantů. Výuka probíhá v angličtině, na internetové službě Skype jsou však připraveni překladatelé. Příprava na křest trvá nejméně tři měsíce.
„Je tu ještě jeden motiv, který můžou mít migranti pro příklon k luteránům,“připouští šéfka imigračního úřadu Forsellová. „Zdejší církev totiž patří k těm institucím, které jim v zemi pomáhají nejaktivněji,“dodává.
Zajímavé je však i to, že běženci se často v zemi hlásí k jiným křesťanským směrům – luteráni mezi nimi nepatří mezi nejpopulárnější. Podle některých hlasů to dělají proto, že registrace v těchto společenstvích je jednodušší.