Rekordně přibylo dárců kostní dřeně v IKEM

aby se tyto plochy staly součástí zón placeného stání, které už fungují v Praze 5, Praze 6 a Praze 8.

Naopak úplně samostatně řeší město výpovědi na několika menších parkovištích, která následně přestanou sloužit pro stání automobilů. Už od loňského června nestojí auta na Malostranském náměstí ani za budovou Muzea hlavního města Prahy na Florenci. Po plánované rekonstrukci náměstí Jana Palacha v centru města řidiči nezastaví ani tam.

Proti záměru Prahy převzít řadu parkovišť do vlastní správy nic nenamítá Česká parkovací asociace. Její předseda Petr Horský tvrdí, že pokud tento plán bude dotažen až do úplného konce, může být prospěšný. Podle něj dnes řada parkovišť funguje spíše jako odkladiště a velké rezervy jsou i z hlediska jejich využití.

Historický úspěch slaví český registr dárců krvetvorných buněk, který provozuje krčská nemocnice IKEM. Do něj se za devět měsíců letošního roku přihlásilo 2 118 nových dárců, což je o 300 víc než za loňský rok. Za nejvyšším nárůstem za 26 let stojí především zvýšení horní věkové hranice ze 30 na 45 let, díky které přibylo 1 132 nových dárců.

„Najít vhodného dárce není snadné. Pro darování je potřeba, aby se dárce s pacientem shodovali nejlépe v deseti speciálních znacích z deseti. Kombinací těchto znaků jsou miliony, čímž je výběr dárce velmi složitý a komplikovaný,“říká vedoucí registru Marie Kuříková.

Registr bez státní podpory

V registru bylo k 1. září 27 443 dárců. S financováním registru jsou však problémy. „Vstupní vyšetření dárců totiž nehradí státní rozpočet ani veřejné zdravotní pojištění. Testování tak není možné bez finanční podpory nezávislých subjektů,“dodává Kuříková.

V Česku ročně onemocní přibližně sto pacientů některým typem leukémie, další tisícovce pacientů jsou diagnostikovány různé poruchy krvetvorby. Tito nemocní k uzdravení potřebují transplantaci kostní dřeně. Čísla ukazují, že úspěšnost léčby pomocí transplantace je u dospělých pacientů 60 až 80 procent, u dětí pak 70 až 90 procent.

„Nemocných, kteří potřebují pomoct, přibývá. Každý dárce, který podstoupí odběr kostní dřeně, dává nezištně naději na uzdravení některého z nemocných,“vysvětluje koordinátorka registru Gabriela Hošková. Registry působí i nadnárodně. Příjemci ve více než 50 procentech případů najdou svého nepříbuzného dárce v zahraničním registru.

Český registr dárců krvetvorných buněk dřeně vznikl v roce 1991. Podmínkou registrace dárců je dovršení 18 let a dobrý zdravotní stav, ten je ověřen i lékařskou prohlídkou. Dárcovství je anonymní a bezplatné. (htl)