Čas infikuje paměť výmysly

Svědci nevyřešených vražd promluví i po řadě let. Motivaci ke „zpovědi“a její věrohodnost komentuje psycholog Joža Spurný z Policejní akademie ČR.

Jak věrné vzpomínky dokáže paměť vyvolat s odstupem let?

To je problém, který souvisí s tím, jak situaci vnímáme v konkrétní době a dokážeme si ji vybavit s odstupem času. A to není jednoduché. Paměť může být infikována četbou novin či poslechem televize, aniž si to uvědomujeme. Proto jsme schopni vyvolat si i neexistující vzpomínky, aniž bychom lhali.

Dokáže psycholog odlišit věrohodnou výpověď od lživé?

To není jednoduché. Platí, že se posuzuje věrohodnost v kategorii obecné a speciální. Obecná se váže k osobě, speciální k danému skutku. Může se tedy stát, že v obecné kategorii mohu být věrohodný, ale v té speciální lhát. A samozřejmě to může fungovat naopak.

Hraje roli i svědomí?

To je spíše morální kategorie než problematika psychologie. Svědomí je individuální záležitost. Roli hraje například i lidská empatie, schopnost porozumění emocím a motivům druhého člověka.

Mají tyhle hodnoty například pachatelé těžkých zločinů?

O psychopatech se hovoří, že nemají svědomí. S tím bych nesouhlasil. Třeba s těžkou nemocí či předtuchou konce i u nich roste ochota bilancovat a uzavřít život s „čistým štítem“.