Nesexy „kongresák“doplní tunel
Praha vybrala vzhled budoucí přístavby „pakulu“. Zároveň dá 29 milionů na přilákání konferencí
Benedikt Lederer redaktor MF DNES
Když jsou peníze, tak se i nevzhledný stařešina může těšit z přítomnosti atraktivní společnosti. Což včera potvrdilo vyhlášení vítěze architektonické soutěže na přístavbu Kongresového centra Praha (KCP) na Vyšehradě.
„Centrum bylo často kritizováno kvůli nesexy vzezření, a jeho okolí je jakousi zemí nikoho. V porotě jsme se shodli na návrhu, který tvoří protiváhu k té velké hmotě, kterou objekt je,“řekla při představení úspěšného návrhu primátorka Adriana Krnáčová (ANO).
Porota složená z odborníků, zástupců města a vedení KCP vybrala ze 76 návrhů projekt španělské architektonické kanceláře OCA. Jejich plán počítá se vznikem podlouhlé budovy se skleněnou fasádou, která se bude na masivních nohou tyčit nad budoucím parkem. Jde o jakýsi tunel, do něhož povede několik vstupů.
Objekt pro výstavy
Plánovaný objekt, který vyroste na jižní straně KCP, kde je nyní parkoviště, má sloužit pro doprovodné výstavy jednotlivých kongresů, pro něž zatím dřívější Palác kultury neměl vhodné místo. „Mohly by se tam také pořádat umělecké výstavy, nejenom exhibice ke konferencím,“ uvedl architekt Petr Hlaváček, jenž byl předsedou poroty architektonické soutěže.
Kromě moderní podoby přístavby zaujali barcelonští architekti porotu návrhem proměny okolí kongresového centra, jehož současnou podobu hodnotí jako neuspořádanou a postrádající kontakt s okolím. Na místě by měl vzniknout park se stromy a jezírkem, kde by lidé odpočívali.
Stavba nové haly by podle vedení centra mohla začít za 2,5 až tři roky. Nyní se začne pracovat na projektové dokumentaci a shánění potřebných povolení. Předseda představenstva KCP Radim Haluza odhadl, že by vznik nového objektu a úprava okolí měly vyjít na 300 až 600 milionů korun. Zatím jde o hrubý odhad, který by se měl vyostřit s hotovou dokumentací.
Vedle moderní výstavní budovy se počítá také s úpravou interiérů samotného pakulu, jak se KCP už dříve přezdívalo. Proměny se dočkají interiéry, technologie a kamerový systém. Zvelebení a rozšíření kapacity kongresového centra by mělo dopomoci tomu, aby se v Praze konalo více velkých a významných kongresů, na které jezdí tisíce lidí, pro něž dnes v metropoli není dostatek místa.
„Kongresová turistika je pro město nejvýhodnější. Lidé, kteří na takové akce chodí, totiž za den utratí třikrát více než osoby, jež přijely do Prahy za památkami,“uvedl magistrátní radní pro kulturu a cestovní ruch Jan Wolf (Trojkoalice/KDU-ČSL). Kongresový turista utratí podle analýzy firmy KPMG pro organizaci Prague Convention Bureau (PCB) denně zhruba šest tisíc korun.
Statistika, kterou má MF DNES k dispozici, rovněž uvádí, že jen za minulý rok přineslo pořádání kongresů v metropoli do magistrátního rozpočtu zhruba 200 milionů korun. Celkem se podle informací Prague City Tourism loni v Praze konalo asi 4,4 tisíce konferencí, na nichž bylo více než 50 účastníků. A jejich počet by s ohledem na příjem chtělo hlavní město ještě zvýšit.
Miliony za přilákání pořadatelů
Minulý týden proto magistrát odsouhlasil uzavření smlouvy se zmíněnou PCB, která se jako jediná přihlásila do výběrového řízení. Ta má za 29 milionů korun za město po tři roky oslovovat organizátory zahraničních kongresů a lákat je do Prahy, zpracovávat kandidaturu a vést statistiky o této oblasti.
Dostat do české metropole mezinárodní kongresy nebude podle ředitele PCB Romana Mušky snadné. „Oslovování pořadatelů je běh na dlouhou trať. Velké akce se řeší v dlouhodobějším horizontu, od tří do deseti let,“popsal Muška. Úspěšnost v přilákání velkého kongresu je okolo 30 procent.
Praha má však v jistém ohledu štěstí v neštěstí. Kvůli teroristickým útokům ve světě, potažmo v Evropě, se několik velkých kongresů přesunulo do Prahy, která je jedním z nejbezpečnějších měst na světě. V žebříčku nejvýznamnějších měst pro pořádání kongresů je na 11. příčce.
V porotě jsme se shodli na návrhu, který tvoří protiváhu k té velké hmotě, kterou objekt je.