Co nabízí frankfurtský autosalon
Frankfurtský autosalon zaznamenal ústup ze slávy. Největší význam mají nyní přehlídky v Číně
Výstaviště v centru Frankfurtu bývalo každý lichý podzim nacpané k prasknutí. Automobilky se předháněly v pompéznosti prezentací novinek a na každém kroku byly cítit peníze. Letos je v některých prostorách zhasnuto úplně, jednu halu výstaviště dokonce zabraly expozice, jako je služba na sdílení jízdních kol. Ústup ze slávy je pravidelnému návštěvníkovi autosalonu jasný na první pohled.
„Změnily se možnosti uvádění aut na trh. Velké automobilky si premiéru zajišťují raději ve vlastní režii, ne společně vedle konkurence a v přiděleném omezeném časovém prostoru,“upozorňuje generální ředitel Veletrhů Brno Jiří Kuliš.
Předvést se ve Frankfurtu chtějí především domácí automobilky, jedinou významnější „neněmeckou“novinkou je nová generace Dacie Duster. A jelikož současnost BMW, Mercedesu i Volkswagenu je kvůli různým obviněním (ať už z machinací se spotřebou či z kartelových dohod) momentálně nevlídná, o to intenzivněji sní o elektrické budoucnosti.
Zelení revolucionáři
Hned v úterý, první den autosalonu, bylo o zábavu postaráno před pavilonem, v němž prezentoval své novinky koncern BMW. „Vyzýváme automobilový průmysl, aby radikálně ustoupil od spalovacích motorů, pryč od benzinových a dieselových aut,“agitoval energetický expert organizace Greenpeace Andree Boehling.
„Automobilky pomalu začínají rozumět problému, chtějí změnu směrem k elektromobilitě, ale ta probíhá až příliš pomalu. Dokonce i v roce 2025 chtějí prodávat tři čtvrtiny automobilů s klasickým spalovacím motorem. A to je naprosto neslučitelné s jakoukoli ochranou klimatu,“uvedl.
Generální ředitel koncernu VW Matthias Müller na autosalonu vyhlásil, že skupina Volkswagen do výroby elektromobilů investuje do roku 2030 přes 20 miliard eur (více než 520 miliard korun). Investice zahrnují vývoj dvou nových platforem pro elektrické vozy, úpravu výrobních závodů pro elektrický program, náklady na dobíjecí infrastrukturu i na vývoj baterií.
Elektrická strategie se týká také Škody. Hlavním lákadlem expozice české značky je studie elektromobilu Vision E, která v roce 2020 zamíří do výroby. Jde o crossover přibližně velikosti Škody Karoq. Předseda představenstva značky Bernhard Maier naznačil, že jeho cena by se mohla pohybovat lehce nad úrovní modelu Superb s dieselovým motorem. Do roku 2025 hodlá mít Škoda v evropské nabídce pět elektrifikovaných modelů.
Kromě crossoveru Vision E zatím ovšem podle Maiera není rozhodnuto, které modely to budou. Elektrifikací se totiž myslí nejen auta výhradně na baterie, ale také konvenční modely doplněné o některou formu hybridního pohonu.
„Sledujeme aktuální vývoj situace v Česku i ve světě a podle toho upravujeme strategii. Už dnes se mě lidé ptají, proč uvedeme první auto s elektrickým pohonem až v roce 2019 (superb s hybridním pohonem, pozn. red.). Nemusíme být ale za každou cenu první. Chceme nabídnout auto za solidní cenu. Očekáváme, že se do té doby ještě vyvine technologie, která prodlouží dojezd elektromobilů, urychlí nabíjení, ale především se rozroste síť nabíjecích stanic,“dodal Maier.
Maier uznává, že reálně se prodeje aut na elektřinu rozbíhají klopotně. „Elektrifikaci se vyhnout nemůžeme, vše navíc urychlují aktuální diskuse kolem dieselů,“naráží Maier na atmosféru v Německu, kde jsou všechny automobilky za naftové motory pranýřované.
Malé diesely skončí
„Benzinové i naftové motory v autech ještě dlouho budou,“připouští Maier. Zároveň ale dodává, že moderní dieselové motory vyžadují pro splnění emisních požadavků velmi drahé technologie, které například v malých autech velikosti fabie zákazníci nebudou ochotni zaplatit.
Ve fabii proto naftový motor skončí s příchodem modernizované verze v příštím roce, v rapidu zhruba o rok později.
Škoda jako mainstreamová racionální značka musí také intenzivně pracovat na konvečních druzích pohonu. Aktuálně je podle Maiera velkým tématem zemní plyn (CNG). Po octavii dostane motor na CNG v nové generaci nástupce rapidu, na CNG bude jezdit také nová generace fabie.
Zemní plyn nicméně autosalony neoživí. Mezníkem byly podle Kuliše roky 2009 a 2010. V dobách ekonomické krize se ukázalo, že tyto přehlídky jsou drahá kratochvíle.
„Autosalon v Los Angeles se změnil na AutoMobility LA Show, kde je k vidění více technologických vychytávek než nových vozů,“všímá si Kuliš. Naopak v Asii jsou autosalony momentálně na vrcholu. „V Číně se prodá ročně 28 milionů aut. Autosalony v Pekingu a Šanghaji se tím staly největšími na světě s účastí všech světových i místních značek,“popisuje Kuliš.