Lucie Seifertová
Osmačtyřicetiletá autorka kreslených Dějin udatného českého národa si na dějiny světové zatím netroufá, ale jednou se do nich prý pustí. O
d jaké práce jsem vás vyrušil? Poslední dobou žiju Opavou – už koncem září bude velká sláva, slaví se sto padesát let od Bezručova narození a tam pokřtíme moji novinku.
Vy pocházíte z Poděbrad a žijete v Praze, ne? To jo, ale pro Opavu jsem udělala prostorovou knížku o její historii.
Co je to prostorová knížka? My jsme tomu nesprávně zvyklí říkat leporelo, ale setkala jsem se i s pojmem 3D kniha.
Už vím. No. A Opava je zvláštní město, jsou tam tak milí a nadšení lidi, že se to nevidí, v Praze teda rozhodně ne. Čím víc Opavu znám, tím silněji si uvědomuju, že je Slezsko odlišné nejen od Česka, ale taky od Moravy. Vždycky si žilo vlastním životem, bylo a zůstává své, a Opava je navíc krásná.
Před patnácti lety se staly bestsellerem Dějiny udatného českého národa. Jak se vám daří dnes? Dějiny se prodávají pořád, ale v mezidobí se mi narodili dva synové, tak jsem začala zpracovávat historii pro úplně nejmenší čtenáře, aby to bavilo třeba i tříleté děti. Občas slyším, že to jsou ty vůbec první knížky, které dokázaly samy přečíst – s překvapením jsem zjistila, že je baví i těžká témata, jako třeba Komenský nebo Cyril s Metodějem.
Co považujete za svůj největší úspěch? Zaprvé to, že jsem – přinejmenším částečně – zvládla při spoustě práce i roli matky. A zadruhé fakt, že jsme se s manželem postavili na vlastní nohy, máme nakladatelství, a i když t oje věčný boj, nějak ho zvládáme. Chystáte něco podobně velkého, jako byly Dějiny udatného českého národa? Začala jsem pracovat na dějinách světových, ale došlo mi, že to je kláda, na kterou teď se svými divokými syny nemám. Tak později. Ono se ve světových dějinách možná něco zásadního přihodí, všechno se teď mele, všichni jsou nervózní...
I vy jste nervózní? Úplně ze všeho. Ráda bych byla kliďas, ale asi už se nezměním.
Váš manžel Pancho kdysi vedl kapelu Sluníčko. Ještě zpívá? Moc ne. Škoda, Sluníčko bylo úžasný. Nedávno ho přemlouvali v Opavě, jestli by nezazpíval aspoň na křtu mojí knihy, ale odpověděl, že určitě ne. Že by jim maximálně, pokud se opije, mohl udělat striptýz.
Předáte štafetu svému oblíbenému spisovateli? Spisovatelce a rozhlasové novinářce Míše Veteškové. Znáte její pohádky, třeba Jak maminka vylezla na strom? Ta maminka dělá reportáže s lidmi různých profesí a díky tomu zpřístupňuje dětem neznámá témata. Je to milý, svižný a vtipný.