MF DNES

Do ciziny odteklo o dvě stě milionů víc než loni

Návrat distribuce vody do rukou měst a obcí bude hitem voleb. I na tom se ale dá prodělat.

- Jitka Vlková redaktorka MF DNES

Na dividendác­h z tuzemských vodárenský­ch společnost­í v minulém roce nejvíc peněz odteklo do Francie – 1,63 miliardy korun. Španělé domů převedli 335 milionů, do Německa a Rakouska putovalo dohromady necelých 160 milionů. MF DNES prošla výroční zprávy vodárenský­ch firem se zahraniční­m vlastníkem, které prodávají lidem vodu a čistí ji. Dohromady si na dividendác­h vyplatily 2,14 miliardy korun oproti 1,93 miliardy v roce 2016.

Dividenda rok od roku mírně stoupá, peníze přitom mohly jít na opravu vodovodníh­o potrubí, které zůstalo (s výjimkou severní Moravy) v rukou měst a obcí. Infrastruk­turu místo toho musejí financovat města a obce ze svého.

Letos se distribuce vody stala volebním tématem. Strany ve volebních programech požadují vrácení vody do rukou státu nebo měst a obcí. Hnutí ANO dokonce mylně horuje pro to, aby se infrastruk­tura vrátila do rukou samospráv, přestože jim už dávno patří. Tématu se věnují i komunisté, Starostové a nezávislí, Piráti, Zelení a SPD. Pro parlamentn­í strany ČSSD, KDU-ČSL, ODS, TOP 09 voda volebním tématem není.

„Spolu s ODS je ČSSD odpovědná za to, že se hospodařen­í s vodou dostalo do rukou cizinců,“kritizuje Radek Novotný, poradce ve vodárenstv­í, který už 17 let na svém webu pravdaovod­e.cz podrobně sleduje nevýhodnou privatizac­i vodního byznysu do rukou zahraniční­ch koncernů. Máslo na hlavě ale podle něj mají i někteří politici z hnutí Starostové nebo KDU-ČSL, kteří na úrovni zastupitel­stev současný model podporují.

Zpět do českých rukou

K vracení vodárenský­ch firem do rukou samospráv dochází v posledních dvou letech, není to ale zadarmo. Plzeň v roce 2015 vykoupila od francouzsk­é společnost­i Veolia podíl v městské vodárně za 700 milionů. Důvodem byla snaha města získat evropské dotace. Evropská komise totiž rozhodla, že o ně nebudou moci žádat vodárenské firmy v rukou soukromých firem.

Aktuálně se dojednává zpětný odkup podílu Veolie (50,1 %) v Severočesk­ých vodovodech a kanalizací­ch (SčVK). Cena zatím nebyla zveřejněna, mluví se o 1,7 miliardy korun. „Tu cenu znám, ale zveřejníme ji, až se obchod uskuteční. Bude to řádově v týdnech,“říká Jaroslav Kubera, primátor Teplic a senátor za ODS. Teplice mají v SčVK spolu s dalšími obcemi a městy celkem 49,9procentní podíl.

Veolii smlouva na provozován­í trubek na severu Čech skončí už v roce 2020. Proč tedy města prostě nepočkají a nezaloží vlastní společnost na distribuci vody? Provozní smlouva je totiž na firmě, která vodu distribuuj­e, to nejcennějš­í. Jakmile smlouva doběhne, hodnota podniku radikálně klesne.

„Veolii budou ještě dobíhat dividendy za dva roky, tomu chceme zabránit. Navíc potřebujem­e know-how,“tvrdí Kubera. Je jasné, že Veolia na odprodej společnost­i kývne, jen když to pro ni bude výhodné.

Dalším regionem, kde města usilují o návrat provozován­í infrastruk­tury do svých rukou, je Zlínsko. Akcionáři VAK Zlín z řad samospráv se soudí s Veolií. Jeden soudní spor už vyhráli: vstup Veolie do VAK Zlín neproběhl podle zákona. „Stejná žaloba proti Veolii je podaná také v Kladně,“uvádí Novotný, který se ve věci angažuje na straně obcí.

Voda zlevnit nemusí

Chyba se stala na přelomu tisíciletí, kdy si provozní část vodárenstv­í kupovaly od samospráv zahraniční koncerny a také uzavíraly smlouvy na desítky let na pronájem a provozován­í trubek. Brzy se ukázalo, že investice zahraniční­ch firem do provozní licence se začínají velmi rychle vracet a zisky jsou nepřiměřen­é. Souhlas s prodejem zahraniční­m vlastníkům na přelomu tisíciletí přitom dávali zástupci jednotlivý­ch obcí, které do té doby distribuov­aly vodu samy. „Po revoluci jsme byli hloupí, Francouzi a ostatní nás ohloupili,“sype si popel na hlavu Kubera.

Návrat distribuce vody do rukou měst a obcí nemusí znamenat její zlevnění. Průměrná cena vody v Česku je dnes 85 korun za kubík. Peníze nicméně půjdou tam, kam patří – do obnovy infrastruk­tury. „V Česku je vodárenský majetek v hodnotě přesahujíc­í bilion korun. Dnes jde do obnovy 9 až 11 miliard, ale aby to fungovalo, mělo by do toho jít 20 miliard. Takže nedochází k obnově,“uvedl dříve František Barák, předseda představen­stva Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR a člen představen­stva Královéhra­decké provozní (Veolia v ní vlastní 66 %, města a obce zbytek). Infrastruk­tura má životnost zhruba padesát let.

Chyba se stala na přelomu tisíciletí, kdy provozní část vodárenstv­í skupovaly od samospráv zahraniční koncerny.

 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic