Idol upírské romance se stal hodným lotrem
Mirka Spáčilová redaktorka MF DNES
Robert Pattinson, který v upírské romanci Stmívání okouzloval školačky, přešel do krimithrilleru Dobrý časy, jenž se dá ve zkratce nazvat gangsterský Rain Man.
Jediné polidštění
Podobnost se přímo nabízí: Pattinson je novodobým Tomem Cruisem, který pečuje o postiženého bratra. Rozdíl tkví v tom, že sourozenci z Dobrých časů právě zpackali pokus o bankovní loupež, pomalejší z nich skončil v cele a Pattinsonův hrdina pro něj musí sehnat peníze na kauci. Během jediné noci a za každou cenu, což skýtá záminku k adrenalinové jízdě, která vždycky všechno raději přežene, než aby ubrala: v hudbě, ve střihu i v dějové konstrukci.
Lehce „přes“působí i sám Pattinson se zlověstným kukučem pod staženou kapucí. A jelikož se on i jeho chráněnec chovají vyloženě hloupě, neexistuje vlastně důvod, proč by měli diváka zajímat, natož aby jim držel palce. Jedinou polidšťující výjimku představuje jejich až dojemná vzájemná oddanost, která má zločincům připisovat pozitivní body, podobně jako následky zřejmě trudného dětství a ještě tvrdšího vězeňského zacházení.
Studentský nádech
Bezmála sprinterské drama několika temných hodin, kdy se Pattinsonova záchranná výprava rozroste o další krkolomně nahodilé společníky včetně černošské lolitky, má výhodu v jednotném stylu. Benny Safdie, který hraje hrdinova smolařského sourozence, film také střihal a společně s bratrem Joshem Safdiem, autorem scénáře, navíc režíroval. Projekt typu „bratři o bratrech“tak získává nádech nezávislé studentské kratochvíle v mantinelech oblíbeného generačního žánru, kde reportážní pocit přímého přenosu vynahrazuje díry v logice.
Herecky je tu Pattinson rozhodně snesitelnější, byť ne věrohodnější než v populární fantasy pro náctileté. Namísto bledé unylosti, s níž ve Stmívání zíral na svou milou či na trikové vlkodlaky, nasazuje pro změnu natolik odhodlaný výraz, že by v realitě budil podezření na míle daleko.
Role sedmilháře
Na druhou stranu mu však scénář hodně vypomohl dialogem. Jeho postava je totiž vyložený baron Prášil, vemlouvavý lhář sedmilhář, který snad svým účelovým pohádkám už sám skoro věří, hlavně však o nich dokáže přesvědčit své okolí. A protože cokoli činí, od báchorek až po násilí, dělá výhradně z ušlechtilých pohnutek a ještě to zpravidla poplete, říká si o relativizující nálepku hodného zločince.
Zase ty drogy
Že potkává vesměs ochotné a důvěřivé lidi, že už zase dojde na drogy, sex i krev a že s každým dalším krokem zapadá hrdina do marasmu hlouběji, přibližuje Dobrý časy k tuctovému modelu. Lehce nad průměr je posouvají studené barvy s náladou přízračnosti, takže historka z podsvětí dostává nádech festivalového díla.