O české kaňce rozmazané do světa
Někdejší konkurenti Paříž a Los Angeles se podělili o olympijské hry v letech 2024 a 2028. Takové rozuzlení jejich souboje označil Thomas Bach, prezident Mezinárodního olympijského výboru (MOV), za „win-win“situaci.
Všichni se, alespoň navenek, tvářili spokojeně. Na dalších jedenáct let jsou dějiště letních olympiád zajištěna.
Anonym, který se snažil u Thomase Bacha pošpinit a zlikvidovat šéfa českých olympioniků Jiřího Kejvala, naopak způsobil situaci „porážka-porážka“.
Morálně poražen je autor anonymu, jenž nenašel ani tolik odvahy, aby se pod svůj dopis a pod některá nepodložená tvrzení dokázal podepsat.
Ale poražen je zároveň i celý český sport, už pět let čekající, kdy bude mít opět svého zástupce mezi 94 členy MOV, kterého si vzhledem k mezinárodním úspěchům českých sportovců, organizátorů či diplomatů nepochybně zaslouží.
Odklad volby Jiřího Kejvala za člena MOV na únor 2018 je dočasným řešením, na němž se MOV i Kejval víceméně shodli. Přesto celá kauza vyvolala řadu otázek.
Odkdy vedení světového sportu přikládá takovou váhu anonymům?
Až donedávna je funkcionáři údajně vyhazovali do koše. Tento však přišel z Česka v bouřlivé době, kdy Bachovi světová média na tiskové konferenci v Limě spílala za korupční kauzy spjaté s olympijským hnutím. Strategií vedení MOV je nyní nepřijímat kolektivní vinu, nýbrž svalovat prohřešky na pochybení jednotlivců. Proto najednou lídři MOV dostali strach i z neprověřeného anonymu. Zvlášť když Kejval neměl dost času na jeho vyvrácení.
Je však skutečně české sportovní prostředí natolik prohnilé, aby někteří z jeho velkých hráčů sáhli po anonymu jako zbrani?
Bohužel je. „Pětiletý boj o moc v českém sportu překročil únosnou hranici, zdevastoval mezilidské vztahy a způsobil i nesmyslné zpolitizování sportu,“podotkl Jiří Hamza, předseda českých biatlonistů. A ve chvíli, kdy jsme si měli vyprat špinavé prádlo doma, odpálil kdosi zákeřnou zbraň v podobě anonymu do světa.
Sepsal ho tedy kdosi ze špiček českého sportu, ať už současných, nebo minulých?
Nejspíš ano. Sám Kejval soudí, že pisatel je dobře obeznámený se situací uvnitř hnutí. Navíc věděl, kdy a kde přesně udeřit. Načasování dopisu, bez ohledu na jeho pravdivost, Kejvala zasáhlo nejsilněji.
Kdo tedy mohl být oním pisatelem? Za své vlády v Českém olympijském výboru si Kejval pochopitelně nadělal i nepřátele. Nejprve s Miroslavem Janstou, šéfem České unie sportu, společně ukončovali éru Hušákovy Sazky, pak naopak stanuli proti sobě. O útoku ze strany ČUS či bývalého vládce Sazky nyní média polemizovala. Ale pisatelem může být i někdo méně nápadný, doufající, že podezření padne prvoplánově na jiné. Jak z toho nyní ven? Těžko. Ze sportu se u nás stal i nástroj politického boje před volbami, viz dotační aféra. Kultura chování se nezmění, dokud ve sportu nebude nastaven nový systém zcela transparentního financování, pokud možno vícezdrojového. Celý český sport by měl projít katarzí. Ale je toho schopen?
A co Jiří Kejval? Může být skutečně s odkladem zvolen do MOV?
Ano, stále to reálné je. V dotačních podvodech dle dosavadního šetření Český olympijský výbor zapojen není, naopak je veden na straně poškozených. Právníci to vše u MOV osvětlí a Kejvala očistí. Anonym byl pro něj na cestě do MOV spíše zásekem, ne nepřekročitelnou překážkou.
Nicméně velká kaňka, která letos ulpěla na českém sportu, tady zůstane. Bohužel nyní rozmazaná i ve světě.