Lidé „zažívali město jinak“na 70 místech
Sychravé podzimní dny vystřídalo babí léto v pravý čas. Během uplynulého víkendu se totiž na území metropole konalo hned několik slavností historicky spojených se sklizní hroznů vína. Davy návštěvníků se hrnuly na Vinohradské vinobraní na náměstí Jiřího z Poděbrad, další lidé zamířili na tradiční Trojské vinobraní a na Vypichu se pro změnu konalo Pražské vinobraní.
Ve velké konkurenci se neztratil ani svátek vín, který hostila Královská zahrada Pražského hradu. Zájem zde byl mezi návštěvníky především o moravský burčák, ale desítky stánků nabízely také farmářské produkty, jako domácí chleby, koláče, med, uzeniny, sušené ovoce, mléčné výrobky, sýry nebo ryby.
Kdo si chtěl užít výběr nejkvalitnějších moravských vín, musel si připlatit. V sousední Míčovně se konala degustace za účasti předních moravských vinařů, kde vstupné vyšlo na 120 korun. Tím výdaje nekončily, zpoplatněn zde byl i každý ochutnávaný vzorek.
Ti, kteří se spokojili s programem v zahradách, nemuseli litovat. Co půl hodiny se na hlavním pódiu střídaly folklorní pěvecké a taneční soubory, které předvedly něco ze starých moravských tradic. „Využili jsme slunečného počasí a vyrazili na skleničku burčáku, který máme rádi, jen když je skutečně kvalitní. Atmosféra je příjemná, ale občas je tady příliš velká tlačenice,“popisuje své dojmy Zuzana Poukarová, která na akci dorazila s manželem Jakubem.
Právě na malý zájem veřejnosti si organizátoři rozhodně stěžovat nemohli. Podle mluvčího Správy Pražského hradu Davida Šebka za víkend dorazilo kolem 32 tisíc lidí, což je rozhodně více než v minulých letech.
Řadu příchozích přilákala také atrakce, která se stala středem pozornosti už druhým rokem po sobě. Pod přístřeškem v zahradě stála kopie historického lisu, jaký Sousedské slavnosti Zažít město jinak oživily v sobotu při svém dvanáctém ročníku asi 70 míst v Praze. Lidé se sešli například v Pařížské ulici na takzvaném Umtrhu (na snímku) i poblíž kolonie bezdomovců pod Hlávkovým mostem. Letošním tématem byly Příběhy naší čtvrti, na mnoha místech se proto pořádaly komentované vycházky zaměřené na architekturu a historii místa. Program zajišťovali dobrovolníci, zapojily se sportovní oddíly, spolky, ale i obchody či restaurace. Třeba v Pařížské byly k ochutnání francouzská, gruzínská či kubánská kuchyně. (ČTK) v minulosti sloužil při výrobě vína na Pražském hradě. A stejně jako kdysi i tentokrát ho obsluhovala čtveřice mužů, kteří před očima návštěvníků lisovali čerstvý vinný mošt. Ten následně nabízeli k ochutnání. „Jen za jeden den vylisujeme asi 600 kilogramů hroznů. Jedná se o odrůdu Müller Thurgau, která pochází až ze slováckého Starého Hrozenkova,“vypráví vedoucí zahrad Pražského hradu Miroslav Porcal. Podle něj se touto metodou podaří vylisovat zhruba třetinu z původní hmotnosti hroznů. Rozdrcené šlupky a pecky pak putují na kompost.
Pocta slovinskému staviteli
Svátek vína se v areálu Pražského hradu letos konal už podvanácté. A také tentokrát přišli organizátoři s jednou novinkou. Přímo v centru dění naproti hlavnímu pódiu postavili dva rozměrné stany, které zaplnili vybranými specialitami ze Slovinska.
A ne náhodou byla vybrána právě tato jihoevropská země. Odtud totiž pocházel proslulý architekt Josip Plečnik, který pro prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka přestavěl Hrad, a právě v roce 2017 uplynulo 145 let od jeho narození a zároveň 60 let od jeho úmrtí.
K dostání byl například tradiční slovinský guláš Bograč s třemi druhy masa, hustá polévka Jota s klobásou, bílou řepou, fazolemi a brambory, ale i místní sýry, pršuty nebo salámy. To vše bylo možné zapít víny, která sice ve světě všeobecně známá příliš nejsou, ale zejména ta bílá jsou odborníky velmi vysoce hodnocena. Na výběr byla z různých oblastí, například ze slovinské části poloostrova Istrie nebo Vipavské doliny. V neposlední řadě svoji zemi představil slovinský folklorní soubor Gozdar, který zazpíval lidové písně.
Víno spojuje Slovinsko s areálem Pražského hradu už delší dobu. V září roku 2014 zasadili zástupci ambasády v Jižních zahradách u Plečnikovy busty celkem čtyři odnože Stare Trty, které věnovalo město Maribor. Jedná se o nejstarší plodící keř vína na světě. Podle odhadů je původní kmen s průměrem 25 centimetrů asi 440 let starý, a dokonce byl díky tomu zapsán do Guinnessovy knihy rekordů.