Spor o psychotesty na zbraň
Dvě rodiny v Bělé pod Bezdězem se hádaly kvůli každé maličkosti. V polovině června hádky vyvrcholily rvačkou. Zbitý muž zašel domů a popadl dvě zbraně, které legálně vlastnil. Zastřelil sousedku, jejího syna a pak i sebe. Neunesl roky trvající psychický tlak.
Podobných tragédií by mohlo být méně, kdyby všichni žadatelé o zbrojní průkaz podstupovali psychologické testy, které odhalí agresivitu a sklony ke zkratkovitému jednání ve vyhrocených situacích. Psychiatři se shodují, že vyšetření by mělo být povinné.
„Psychotesty můžou pomoct hned na začátku selektovat lidi, kteří jsou impulzivně agresivní, nezvládají emocionální výkyvy a mohli by potenciálně se zbraní zacházet nevhodně,“říká psychiatrička a soudní znalkyně Tereza Sejkorová Benešová.
Ministerstvo vnitra, které za pravidla pro žadatele zodpovídá, to však odmítá. Současný systém je podle něj dostatečně přísný.
Test MF DNES přitom ukázal, že získat zbrojní průkaz není nic obtížného. Stačí se naučit teorii, manipulaci se zbraní a trefit se do terče. Povahu zájemce o zbrojní licenci, jeho psychiku ani sklony nikdo nezjišťuje.
Umožnit lidem nosit zbraň je natolik vážná věc, že by měly být pro všechny povinné psychotesty. Shodují se na tom oslovení psychiatři. Test, který MF DNES včera zveřejnila, ukázal, že stát příliš nezkoumá, zda žadatel o zbrojní průkaz může být hrozbou, jak se chová ve vypjatých situacích a zda je agresivní.
Ministerstvo vnitra přitom chce dát lidem větší právo se bránit se zbraní v ruce.
„Psychotesty jsou žádoucí. Určitě ano,“říká bez váhání psycholožka Hana Honzíková. „Když je musí podstupovat řidiči nákladních aut nebo ti, kteří porušili dopravní předpisy, měli by na ně chodit i žadatelé o zbraň,“dodává.
S ní souhlasí i další znalec Luboš Hlavička. „Vyšetření by mělo zjistit, zda daný člověk nemá v sobě sklony ke zkratovému jednání. Úplně všemu se tím zabránit nedá, ale tahle možnost vyšetření by měla být,“dodává.
Ministerstvo vnitra však namítá, že nechce zájemce o zbroják, jak se zbrojnímu průkazu lidově přezdívá, zbytečně zatěžovat. „V rámci posuzování zdravotní způsobilosti se psychotesty provádějí pouze v důvodných případech. Je výrazně účinnější podrobovat cíleným psychotestům pouze takové držitele zbraní, u kterých to jejich posuzující lékař považuje za potřebné, než zatížit všechny držitele zbraní a celý systém formálními plošnými psychotesty,“řekla Klára Pěknicová z tiskového oddělení ministerstva vnitra.
Resort se podle ní opírá o zkušenosti ze Slovenska. „Zde byly po střelbě v Bratislavě povinné plošné psychotesty zavedeny. Tato změna se však v praxi neosvědčila, psychotesty jsou jen formální a reálně nezabránily dalším trestným činům legálních držitelů zbraní,“dodává.
Rozhoduje praktický lékař
Dnes jde na testy jen ten, jehož praktický lékař má pochybnosti. Třeba kvůli zdravotnímu stavu nebo přílišnému pití alkoholu.
„Jde ale o to, jestli má lékař dost informací. Je to na něm. Nemusí mít nutně všechny podklady,“líčí další znalec, psychiatr Martin Kořán, jenž před časem pracoval ve vojenské nemocnici a vybíral vojáky na mise KFOR.
Praktičtí lékaři se většinou dozvědí o psychických obtížích svých pacientů, protože lidé obvykle nejprve chodí za nimi. A pokud zajdou rovnou za psychiatrem, ten před léčbou u velkého množství případů vyžaduje doporučení praktického lékaře. Ale nemusí to tak být vždycky.
Psychologické vyšetření, které absolvuje žadatel o zbrojní průkaz, jehož lékař má pochybnosti, trvá asi tři hodiny. Psycholog při něm zjišťuje, jaký má dotyčný vztah k návykovým látkám, zda má agresivní rysy, jestli je emocionálně stabilní a jak je odolný vůči stresu.
„Metod je několik. Nejznámější spočívá v tom, že vyšetřovaný interpretuje obrazce, situaci nebo třeba jen gesto rukou,“říká psychiatrička Tereza Sejkorová Benešová. I ona je pro zavedení plošných testů.
Ani testy neodhalí všechno
Na druhou stranu ani plošné psychotesty nejsou všemocné.
Znalec Martin Kořán vzpomněl na několik vojáků, kteří sice byli testováni a důkladně prověřeni, přesto spáchali se zbraní v ruce loupežná přepadení.
„Jeden dlužil miliony, přepadl banku. Zoufalí lidé dělají zoufalé činy a žádný test neodhalí, co se stane za x let,“dodává Kořán.
Psychiatrička Benešová upozorňuje na to, že se člověk po psychotestech může změnit, může se u něj objevit psychická porucha, změní se jeho životní situace a on bude reagovat na stresové podněty jinak.
„Pokud někomu uděláte psychotesty v 25 letech, ve čtyřiceti už nemusejí mít vypovídací hodnotu,“říká Benešová.
Ministr vnitra Milan Chovanec by rád novelou zákona dal lidem větší právo bránit se držením legální zbraně a zajistit bezpečnost země třeba před teroristy. Zároveň slibuje přísnější kontroly žadatelů.
Od 1. srpna ministerstvo vnitra pozměnilo testové otázky a některé přidalo.
Přesto se redaktor MF DNES přesvědčil, že cesta k legální zbrani v současné době žádné obrovské úsilí nevyžaduje. Stačilo se naučit otázky, rozebrat zbraň, bezpečně s ní zacházet a trefit čtyři z pěti ran do půlmetrového terče ze vzdálenosti deseti metrů. Zkouška trvala tři hodiny.
Žadatel samozřejmě nesmí mít záznam v trestním rejstříku ani nesměl spáchat dva přestupky za poslední tři roky. V rámci takzvané spolehlivosti lékař také posuzuje, jestli dotyčný moc nepije.
Případné agresivní vlastnosti, i skryté, nikdo nezkoumá. Ministerstvo vnitra však trvá na tom, že současné prověřování žadatelů je dostatečné. S přispěním Evy Zahradnické
Vyšetření by mělo zjistit, zda člověk nemá sklony ke zkratovému jednání.