Děti nemá kdo učit

Dětí přibývá a nemá je kdo učit. Školy berou i nekvalifikované.

Ještě na začátku září se na internetu daly bez problému najít inzeráty, ve kterých zoufale hledali učitele pro 1. stupeň. Ředitelé škol, do kterých dorostly silnější populační ročníky, se stále častěji dostávají do obtížně řešitelné situace. K zápisu chodí více prvňáčků a to znamená, že musí otevřít více tříd. Pro nové třídy ale potřebují učitele. Jenže z těch se hned z několika důvodů stalo nedostatkové zboží.

Situace je natolik kritická, že se školy ve velkém obracejí i na úřady práce. V srpnu přes ně učitele pro 1. stupeň hledalo přes čtyři sta škol. „Učitelé pro 1. stupeň patří v tomto oboru k nejvíce žádaným,“potvrzuje Kateřina Beránková z generálního ředitelství Úřadu práce ČR.

Nejsou a nebudou

„Učitele pro první stupeň jsem sháněl už od jara. Věděl jsem, že ho budu potřebovat, staví se tu, přibyly mi děti. Zkoušel jsem všechno, i přemluvit učitele z jiných škol, ale nic,“vypráví Jan Musílek, ředitel základní školy v Praskolesích nedaleko středočeského Berouna.

Nakonec měl štěstí. „Jedna paní učitelka se sem přestěhovala, přemluvil jsem ji. Bude mi ale odcházet další učitelka na mateřskou, hledám za ni náhradu už teď. Je to vážný problém,“dodává s povzdechem Jan Musílek.

Proč to tak je, jasně ukazují statistická čísla. Dětí, které chodí do první až páté třídy, od roku 2010 na školách přibylo o více než sto tisíc. O celou pětinu.

Jen v Praze 4 musely základní školy kvůli přírůstkům za posledních pět let otevřít 42 nových „prvostupňových“tříd. „U nás počet žáků od první do páté třídy narostl o 22 procent, znamená to nejen více školních tříd, ale také více tříd ve školní družině. Ve školním roce 2012/13 jsme jich měli 110, letos 140,“říká Dana Skořepová, vedoucí školského odboru městské části Praha 4.

Pro nové třídy tu museli přijmout přes osmdesát nových učitelů. Na druhou stranu z pedagogických fakult každoročně míří do škol stále méně absolventů.

Také za to zčásti může demografie. Zatímco třídy na prvním stupni základních škol praskají ve švech, na vysokých školách studují slabší populační ročníky. Žáčků na základkách od roku 2012 o pětinu přibylo, vysokoškoláků je naopak o pětinu méně.

„Že učitelé budou chybět, o tom se vědělo dopředu. Pokles počtu studentů na učitelských oborech je navíc rychlejší, než by odpovídalo demografickému vývoji,“potvrzuje Radka Wildová z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Ani kdyby všichni absolventi u učitelství zůstali, nedokázali by nahradit kantory odcházející do důchodu, natož posílit pedagogické sbory přetížené generací žáků narozenou za babyboomu na počátku tohoto desetiletí.

Navíc řada absolventů do škol buď vůbec nenastoupí, nebo se v nich příliš dlouho neohřeje. „Zejména pokud poslední rok učí, získají dobrou představu o tom, jak to reálně funguje. Mohli si například jinak představovat kolektiv ve sborovně, ověří si finanční možnosti, které jim dává učitelský plat,“vysvětluje Radka Wildová. Absolventi učitelství pro 1. stupeň jsou podle ní zpravidla tomuto povolání věrnější než ti, kdo se připravují pro výuku starších dětí. Alespoň na začátku. Jenže pak následuje další vlna odchodů. „Nastoupí, rok až dva jim trvá, než si najdou jinou práci, a pak ze školství odejdou,“dodává Radka Wildová.

Náhrada bez kvalifikace

Jenže i když učitelé nejsou, místo za katedrou prázdné zůstat nemůže. Základní škola v Mrákově na Domažlicku hledala učitele pro první stupeň ještě na konci prázdnin. „Dvě kolegyně odešly na mateřskou, jinak máme sbor stabilizovaný, ale pokud přijde taková nenadálá situace, náhrada se hledá těžce. Oslovujeme důchodkyně, hledáme, kde se dá,“říká ředitel Vladimír Duffek. On i jeho kolegové z okolí se dokola utvrzují v tom, že najít učitele je problém. „A o prvním stupni nemůže být ani řeč, tam je obrovská nouze,“dodává Duffek. V tuto chvíli se mu sice učitelku najít podařilo, nemá ale zákonem požadovanou kvalifikaci.

Pedagogů bez zákonem požadované kvalifikace je hodně zejména na malých školách. Na 900 škol, které v minulém školním roce navštívili školní inspektoři, nemělo zákonem požadovanou kvalifikaci 6,4 procenta učitelů. „Na neúplných školách, tedy školách, které mají jen první stupeň, je situace horší, nekvalifikovaných učitelů tam bylo přes 12 procent,“říká ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. Díru v takovém případě nejčastěji zaplní učitelé s aprobací pro 2. stupeň. Nejhorší je podle něj situace v Karlovarském, Středočeském a Ústeckém kraji, nejlépe jsou na tom v kraji Jihočeském.

„Vedení školy musí v takovém případě prokázat, že aktivně hledá kvalifikovaného učitele, ale nedaří se jej získat. V opačném případě je to porušení právních předpisů,“říká Zatloukal. Zákon je podle něj v tomto ohledu nekompromisní, přestože kvalifikovaný neznamená automaticky dobrý učitel (a naopak). Otázkou je, do jaké míry se bude ředitel, který nemá koho postavit před tabuli, kvalitou práce potenciálního kandidáta zabývat.

Na školách, které mají jen první stupeň, bylo nekvalifikovaných učitelů přes 12 procent. Tomáš Zatloukal, ústřední školní inspektor