Island si vychutnává klimatické změny
Životní prostředí Na makrely, ryby vysoce ceněné v restauracích sushi a také v rychlém občerstvení, si donedávna islandští rybáři museli nechat zajít chuť. Oteplování oceánů to však změnilo.
Tomáš Lébr redaktor MF DNES
říve šlo zahlédnout makrely v islandských vodách jen vzácně. Nyní se však dají lovit i poblíž severního polárního kruhu a staly se pro ostrov jedním z nejdůležitějších exportních artiklů – jak v kvalitě, tak v množství. Může za to oteplování oceánů. Druhy ryb žijících původně jižněji se totiž postupně stěhují na sever.
Klimatické změny podstatně proměnily rybolov ve vodách obklopujících Island. Výsledkem je mimo jiné to, že loni tam už byly makrely, se kterými země nebyla donedávna zvyklá obchodovat, na třetím místě v počtu ulovených ryb. Přepočteno na peníze přinesly Islandu 103 milionů dolarů neboli 8 procent veškerého zisku z rybolovu.
„Případ makrely je možná nejvýraznějším příkladem, jak se mění složení živočichů v severním Atlantiku v posledních letech,“řekl agentuře Thomson Reuters Olafur Asthorsson, vědec z Výzkumného ústavu mořských a sladkovodních ryb.
Island rozhodně není zemí, která by brojila proti iniciativám snažícím se dostat pod kontrolu klimatické změny. Je i mezi signatáři Pařížské dohody z roku 2015, v níž se země zavázaly k omezení takzvaných skleníkových plynů. Faktem však je, že podobně jako další země v jeho podnebném pásmu nachází v globálním oteplování výhody. Klíčové pro ekonomiku je to, co se děje pod hladinou oceánů. Komerčně hodnotné druhy ryb se rozšiřují právě sem – do vod, které pro ně byly dříve příliš studené.
Od roku 1996 Island zaregistroval ve svém okolí celkem 31 nových druhů ryb, včetně žraloků modravých, platýsů, kambal či mořských ďasů. „Jejich počet není nijak velký, ale jsou to signály toho, jak se časy mění,“upozornil Asthorsson, který je zároveň poradcem islandské vlády pro stanovení kvót pro rybolov.
Vědci mu dávají za pravdu. Podle nich se právě v ekosystému Arktidy a jejího okolí mění podmínky velmi dramaticky – v průměru zhruba dvakrát rychleji než na zbytku zeměkoule.
I podle vědců v této oblasti mohou převládnout výhody – moře zde přitahuje podstatně více ryb než dříve (a netýká se to jen těchto živočichů – země na dalekém severu už nyní těží i z toho, že do nich míří více turistů).
Zároveň však odborníci varují před negativním efektem. Co se týče ryb, stejným směrem se rozšíří i oceánští predátoři a ničivé choroby. Zároveň začnou mizet rybí druhy zvyklé na chladnější vodu. A politologové doplňují, že přesuny rybolovných revírů povedou i ke vzniku nových ohnisek geopolitických sporů.
Pro Island byl rybolov ještě poměrně nedávno nejvýznamnějším odvětvím hospodářství. Pak se před něj dostaly energetika a cestovní ruch. „Nyní tvoří samotný rybolov zhruba 10 procent islandské ekonomiky, spolu s přidruženým zpracovatelským průmyslem však téměř 20 procent,“říká Ragnar Arnason, profesor ekonomie na Islandské univerzitě.
Změna v druzích ryb plujících v oceánu přináší rybářům jednu komplikaci – musí změnit techniku lovu. Podle Arnasona je však vládní politika v této oblasti nastavená tak, že tento proces ulehčuje. „Změna orientace na lov makrel trvala dva roky. Islandští rybáři ukázali, že jsou schopní se rychle adaptovat,“dodal Arnason.