Škoda vs. Necid: dva kamarádi se tlačí na jedno místo
Co by případný podpis se St. Louis pro druhého nejproduktivnějšího muže v dějinách ligy znamenal? Devátý severoamerický tým v košatém životopise. Teprve podruhé (po Dallasu) by se usídlil v Západní konferenci, v níž se o dost víc cestuje než ve východní části.
St. Louis náleží mezi nejnebezpečnější města v USA. Loni v něm policie zaznamenala nejvíc násilných trestných činů. V centru žije 320 tisíc obyvatel, s okrajovými částmi se součet šplhá ke třem milionům.
Kdyby si Armstrong s Jágrem skutečně plácl, musel by český idol asi kývnout na výrazné snížení platu. Zatímco posledně mu Florida Panthers s prémiemi vysázeli 5,5 milionu dolarů, Blues mají pod platovým
David Čermák fotbalový reportér MF DNES
Na loňském Euru spolu bydleli na pokoji, ve volnu vytvořili pár pro čtyřhru v ping-pongu a góly v závěru zápasu s Chorvatskem aspoň prodloužili fotbalistům Česka naději na postup do osmifinále.
Ale také spolu bojovali o místo v základní sestavě, do které se trenéru Vrbovi vešel vždy jen jeden útočník.
Teď si Milan Škoda a Tomáš Necid dávají repete. Jen ne v národním týmu, ale ve Slavii.
Dva dobří kamarádi, dva střelci, dva konkurenti. Koho z nich nasadit a kdy – to nemůže být pro trenéra Jaroslava Šilhavého snadné rozhodování. Nebo snad ano?
„Teď je to naopak jednoduché. Máme nabitý program, hodně zápasů. stropem jen něco přes dva miliony. Pakliže by některé ze svých marodů (Fabri, Berglund) zapsali na listinu dlouhodobě churavějících, mohli by přihodit. V tu chvíli by se zdejší monument Gateway Arch, 192 metrů vysoký oblouk z nerezavějící oceli, mohl stát slavobránou pro Jágrův comeback do NHL.
Kouč Mike Yeo, jenž navazuje na dílo přísného a upjatého veterána Kena Hitchcocka, rozhodně nepatří mezi příznivce nějaké „hurá strategie“. O Jágrovi před reportéry mluvil uctivě, leč spíš vyhýbavě: „Povím vám jen, že v minulé sezoně proti nám hrál fakt dobře. Bez výkyvů sbíral body. Ještě bych si musel prostudovat záznamy, abych si o něm udělal podrobnější obrázek. Ale hlavně se musím starat o mužstvo, které tu mám.“
Kdyby se opravdu zajímal, zjistil by, že Jágr se i v pokročilém věku snaží přizpůsobit nové době. Už z něj nebude větroplach svištící přes všechny třetiny nadzvukovou Konkurence se nám hodí, uživíme oba,“říkal slávistický kouč včera po téměř šestihodinovém letu z kazašské Astany, kde tým s Necidem na hrotu uhrál remízu 1:1.
Z pohledu týmové hierarchie by měl mít Škoda, o tři roky starší, k místu v sestavě blíž.
Ve Slavii dělá kapitána, spoluhráči za ním jdou, on je dokáže strhnout. Umí dát gól, když je to nejvíc potřeba, nebojí se vletět hlavou proti soupeřově kopačce. Pílí se vykopal ze stopera v jednoho z nejlepších českých útočníků.
Necid má stejné ambice, ale jinou historii. Odmala kolem sebe slyšel, že je výjimečný, v reprezentaci debutoval v devatenácti a hned se trefil. Brzy odešel do zahraničí, a když tam pravidelně nastupoval, dokazoval, že góly střílet umí.
Proto je jasné, že nepřišel do Edenu smířený s pozicí jasné útočné dvojky, která bude Škodovi jen krýt
Trend v NHL je jasný. Kdekdo napodobuje poslední šampiony z Pittsburghu, kteří soupeře převyšují právě znamenitým pohybem.
Jágr mančaftu nabízí jiné přednosti. Stále umí podržet puk, připravovat šance. Notovat by si mohl s tvořivým centrem Paulem Stastnym, s jehož otcem Petrem se v zámoří střetával před 25 lety. V reprezentaci si rozuměl s Vladimírem Sobotkou. Zajímavé by bylo též setkání s dalším krajanem Dmitrijem Jaškinem, jenž se v březnu 1993 narodil v Omsku, kde Jágr později zářil v KHL. Z působení ve Philadelphii zná forvarda Braydena Schenna.
Jeho angažmá ve městě zločinu se nezdá nesmyslné. Ale jak tvrdí sám mistr, situace na frontě se kvapně mění. A jen bůh ví, jak se vyvrbí. záda. Má v sobě hlad po gólech, chce hrát, proto už ho také nebavilo trápit se v tureckém Bursasporu. Vysnil si návrat do Slavie, která ho vychovala, a když v poslední možné chvíli skutečně podepsal smlouvu, zaradoval se.
„Jsem šťastný, že můžu být zpátky doma,“napsal k fotce na Instagramu a připojil symbol srdce.
Ve čtvrtek v Astaně ukázal trenér Šilhavý na něj, kapitána Škodu si schoval jako trumf z lavičky. A byl to vlastně logický tah: v prvním zápase skupiny proti Maccabi Tel Aviv stejná volba vyšla, Necid rozhodl jediným gólem.
Tentokrát to žádná hitparáda nebyla. Na umělé trávě, kde dal před dvěma lety gól za reprezentaci, se čahoun se sedmadvacítkou na zádech trápil. K tomu, aby předvedl svou oblíbenou gólovou oslavu, při které kroutí dlaní u ucha po vzoru Itala Luky Toniho, bylo daleko.
Urostlí tvrďáci v obraně Astany ho uskákali, přetlačili v soubojích a vymazali ze hry, do šance se nedostal. Na rozdíl od Škody, který ho dvacet minut před koncem vystřídal a už po pár desítkách vteřin hlavičkoval z nebezpečné pozice.
Nevýhoda pro oba je, že jsou si podobní. Vysocí, silní, dobří hlavičkáři. „Ale to neznamená, že by nemohli hrát vedle sebe,“upozorňuje Šilhavý. „Když je vývoj nepříznivý, tahle varianta vstupuje do hry. A třeba se časem naskytne příležitost, aby nastoupili bok po boku už od první minuty. Proč ne?“
Do té doby však bude muset vždy jeden z nich skousnout, že větší část utkání prosedí. Týká se to i Škody, který přitom jako kapitán býval zvyklý na výsadní postavení.
„Ale já z něj nic negativního necítím. S Tomášem se léta znají, fandí si a jde jim o tým,“ujišťuje Šilhavý.
Koho asi nasadí o víkendu?