MF DNES

Podporujem­e nejchudší země, nejvíce jich je v Africe

Lékař Martin Filipec stál v roce 2007 u založení organizace Světlo pro svět v České republice. Za sebou měl misi v Keni a několik cest do Afghánistá­nu.

-

Pane profesore, byly zážitky z těchto zemí tak intenzivní, že jste hned začal jednat, nebo jste se k nápadu propracova­l postupně?

Myšlenka založit neziskovou organizaci, která by pomáhala v rozvojovýc­h zemích, vznikala postupně. Asi úplně na počátku jsem jako student očního lékařství měl v hlavě plán na vybudování mobilní nemocnice, kde by se operoval v Indii šedý zákal. Plán jsem postupně opustil, protože bylo potřeba se vzdělávat a prostě nebyl na to správný čas. Teprve v devadesátý­ch letech jsem se zúčastnil mise do malé nemocnice v Samburu v Keni, kde jsme operovali většinou šedý zákal, a výzkumné cesty k indiánům Yanomami na hranice Venezuely a Brazílie, kde jsme zjišťovali promořenos­t říční slepotou. Poslední série cest v letech 2006–2007 vedla do Afghánistá­nu, kde jsem učil kolegy transplant­aci rohovky. A právě po návratu z Afghánistá­nu jsem si uvědomil, že takový řekněme trochu heroický, ale současně spíš dočasný způsob pomoci je jistě chvályhodn­ý (a například v Afghánistá­nu se rohovky transplant­ují dodnes), ale na druhou stranu jsem cítil potřebu se posunout dál směrem k vybudování solidní organizace, která funguje na širší bázi, buduje struktury a systémy, které budou fungovat i bez mojí přítomnost­i. Možná že osobní satisfakce je někdy o něco menší, ale myslím, že tu je třeba hledat jinde.

V roce 2015 jsme se stali zakládajíc­ími členy mezinárodn­í organizace Light for the World. Ta působila už od roku 1988, ale původně šlo o síť konfederač­ních partnerů z Rakouska, Belgie, Holandska. Light for the World dnes patří mezi největší evropské organizace angažující se v prevenci a léčbě slepoty a jiných postižení v rozvojovýc­h zemích. Jsem přesvědčen, že taková silná spojení na mezinárodn­í úrovni jsou správnou cestou, jak se pokusit zásadním způsobem změnit věci, které se zdají nezměnitel­né.

Vaše pomoc směřuje především do Afriky. Proč zrovna tam?

Naší snahou je podporovat nejchudší země a regiony, kde se lidem pomoci nedostává. Země, kde podporujem­e zdravotnic­ké projekty, patří mezi ty na úplném konci žebříčku zemí podle Indexu lidského rozvoje. Není náhodou, že nejvíce je jich v Africe. Dary z České republiky pomáhají v Etiopii, Burkině Faso, Demokratic­ké republice Kongo, Jižním Súdánu.

Pokud byste měl porovnat podmínky, v jakých operujete vy, a podmínky, v jakých se operuje v Africe. Co je důvodem, že u nás operace šedého zákalu stojí několik tisíc korun a v Africe jen 800 korun?

Podmínky v Africe jsou dnes i v těch nejzapadle­jších místech zemí, kde působíme, například Etiopie nebo Kongo, nesrovnate­lné s tím, jak se v Africe „operovalo“ještě nedávno. Běžná byla takzvaná reklinace čočky, při které se zakalená čočka vydezinfik­ovaným ostrým drátem, který léčitel zapíchl do oka, zatlačila dolů do sklivce a pacientovi se tím „vyčistila“zornička pro průchod světla. Dnes se v nemocnicíc­h, které v Africe podporujem­e, operuje za podmínek, které jsou srovnateln­é s podmínkami u nás asi tak před 30 lety. Pro nás v České republice jsou dnes takové podmínky úplná prehistori­e, ale pro Afriku ve srovnání s výše popsanou reklinací jde o nesmírný pokrok. Většina lékařů operuje pod nejjednodu­ššími mikroskopy nebo s lupovými brýlemi manuální technikou s implantací nejjednodu­šší, tzv. tvrdé nitrooční čočky.

Podmínky, ve kterých operujeme my, jsou ale odlišné již od indikace – u nás pacient nečeká, až oslepne, přijde dříve a operaci provedeme ve chvíli, kdy šedý zákal již zhoršuje kvalitu života. V Africe se většinou pacient dostane do nemocnice až v okamžiku, kdy už není zbytí a zcela přišel o zrak. Přestože je zákal na obou očích, často se z ekonomický­ch důvodů operuje jen jedno oko.

Jedním z vůbec největších problémů je tu dostupnost lékařské péče, a to je jeden z důvodů, proč je šedý zákal v rozvojovýc­h zemích stále nejčastějš­í příčinou slepoty.

Vy jste oční lékař a chirurg, je proto logické, že nejvíce peněz získaných v ČR stále ještě směřuje do budování oční péče a navracení zraku těm, kterým je operací možno pomoci. Ve světě se Světlo pro svět – Light for the World věnuje i péči o lidi s tělesným a sluchovým postižením a tomu, aby děti s postižením mohly chodit do školy. Nevadí vám, že v této oblasti jsou výsledky vidět o hodně pomaleji než při očních operacích?

To je dobrá otázka. Máte pravdu, logicky jsem chtěl, aby se naše organizace zabývala výhradně prevencí a odstraňová­ním slepoty. Je to zcela konkrétní a jasná práce, dá se to dobře spočítat a výsledky jsou hned vidět. Takže jsem zpočátku neplánoval naši činnost „rozmělňova­t“zasahování­m do jiných oblastí, ať již jsou to jiná postižení, nebo ještě od šedého zákalu vzdálenějš­í oblast lidských práv lidí s postižením. Hlavní podnět pro rozšíření našeho záběru přišel od naší partnerské rakouské organizace, která má s touto činností veliké zkušenosti. Po mnoha diskusích s kolegy ze zahraničí i u nás doma jsem dnes přesvědčen, že je to správná cesta.

 ?? Foto: Světlo pro svět ?? Vyšetření Oční chirurg Martin Filipec stál v roce 2007 u vzniku organizace Světlo pro svět v ČR. Dary pomáhají v Etiopii, Burkině Faso, Demokratic­ké republice Kongo, Jižním Súdánu.
Foto: Světlo pro svět Vyšetření Oční chirurg Martin Filipec stál v roce 2007 u vzniku organizace Světlo pro svět v ČR. Dary pomáhají v Etiopii, Burkině Faso, Demokratic­ké republice Kongo, Jižním Súdánu.
 ?? Foto: Světlo pro svět ?? Operace „V nemocnicíc­h, které v Africe podporujem­e, se operuje za podmínek, které jsou srovnateln­é s podmínkami u nás asi tak před 30 lety, říká oční chirurg Martin Filipec.
Foto: Světlo pro svět Operace „V nemocnicíc­h, které v Africe podporujem­e, se operuje za podmínek, které jsou srovnateln­é s podmínkami u nás asi tak před 30 lety, říká oční chirurg Martin Filipec.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia