Do pěti let mají Australané začít na Cínovci těžit lithium

ÚSTÍ NAD LABEM Na jižním svahu nad Cínovcem by mohla během čtyř až pěti let začít těžba lithia, jehož cena v posledních letech rychle roste. Ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček včera na ústeckém zámečku Větruše podepsal s Keithem Coughanem, ředitelem australské společnosti European Metals Holdings, memorandum o porozumění, které se týká spolupráce v oblasti těžby.

„Podpis je důležitý, protože společnost se dobrovolně přihlásila k záměru zpracovávat vytěženou rudu na území republiky, což je jeden z hlavních cílů ministerstva průmyslu a obchodu a jeden z hlavních cílů nové surovinové politiky,“řekl Havlíček.

Australská firma získala průzkumné licence prostřednictvím své české dceřinky Geomet, a tím přednostní právo těžit. V plánu je pod zemí během 21 let vytěžit a v první fázi zpracovat 656 milionů tun lithné rudy a získat z ní až 21 tisíc tun karbonátu lithia ročně. Navíc také 262 tisíc tun cínu a 92 tun wolframu. „Zatím jsme do průzkumu ložiska investovali 250 milionů korun a v budoucnu to bude mnohem více. Celkem zhruba 360 milionů eur,“přiblížil Coughan. Stát by se podle něj eventuálně mohl na těžbě a zpracování také kapitálově účastnit.

Podle Havlíčka stát do země láká investory na výrobu baterií a výrobu hybridních automobilů. Zatím se podařilo sehnat tři. Další strategické suroviny už ale chce stát získávat sám a chystá změnu surovinové politiky. „Budeme o tom na vládě jednat v polovině října. Stát chce posílit svoji pozici z hlediska vyhledávání a těžby strategických surovin,“dodal ministr.

Ložisko lithia bylo poprvé u Cínovce popsáno v roce 1845. Dnes je lithium strategická surovina, jejíž cena strmě roste. Například v Číně za poslední dva roky o 253 procent a na burzách dnes tuna stojí 23 tisíc dolarů. Pro představu – na výrobu baterie do mobilu jsou potřeba 3 gramy lithia, do notebooku 30 gramů a do hybridního automobilu 1,5 kilogramu. A díky navázaným daním stát za 21 let získá 7 miliard korun.