Kadlecův skok: před měsícem odstavený, teď v reprezentaci

Těšil se na začátek sezony, už byl připravený na cestu do Bělehradu. Vtom se dozvěděl nepříjemnou novinu: Na zápas předkola Evropské ligy neletíš!

„Byl to šok. Měl jsem už zabalené kopačky, když mi kluci řekli, že zůstávám doma,“vzpomíná Václav Kadlec, útočník fotbalové Sparty.

A teď už také opět útočník národního týmu. Po roce se do něj vrací, i když ještě před měsícem by mu úvahy o nominaci připadaly jako vtip.

Začátek sezony byl pro něj těžkou zkouškou. Nový trenér Stramaccioni nekoukal na to, že Kadlec byl do léta nejdražší posilou v historii české ligy. Že za něj Sparta dala sedmdesát milionů. Že přicházel s pověstí střelce. Že ho fanoušci mají rádi.

Nebyl s ním spokojený, tak ho odstavil. K úvodnímu utkání sezony proti Crvené Zvezdě neodcestoval, v odvetě šel dolů v poločase, i když nejhorší na hřišti nebyl.

„Celou dobu jsem byl motivovaný, ale v ten moment jsem měl slabší chvilku,“přiznává Kadlec. „Nebyl jsem na tom nejlíp, maloval jsem si to jinak. Říkal jsem si, že to bude chvilkové, ale nebylo.“

Prožil krušné týdny. Mezi náhradníky proseděl utkání s Bohemians, ani na lavičce nebyl proti Liberci, Mladé Boleslavi a Brnu. Dvakrát střídal, až v derby se Slavií se vrátil do základní sestavy.

Proč nedostal šanci dřív? Podle Stramaccioniho neplnil to, co se po něm chtělo. Ale co to vlastně bylo?

„Nevím,“zamyslí se Kadlec dlouze. „Osobně si myslím, že jsem trénoval celou dobu stejně. Samozřejmě, trenér může mít jiný názor. A já jsem rád, že ho nakonec změnil.“

Nejdřív naskočil v derby, vše se pak otočilo v utkání s Teplicemi: za další šanci se odvděčil dvěma góly. A Stramaccioni vzkázal: „Byla pro mě výzva Václava nastartovat.“

Cítil i Kadlec, že mu trenér kdesi uvnitř celou dobu věřil?

„Měl jsem indicie, že to z jeho strany můžou být takové zkoušky. Taková malá challenge,“pomůže si anglickým výrazem. „Ale třeba je to jen můj pocit. Nemůžu na trenéra říct nic špatného, neshody jsme neměli. Nikdy mi nedělal naschvály a já mu k tomu ani nedal důvod.“V době, kdy na zápasy koukal z tribuny nebo od televize, byl ve hře i odchod ze Sparty. Jenže Kadlec utíkat nechtěl – a dal to jasně najevo.

„Trenérovi i vedení jsem řekl, že odcházet nechci. Že mám Spartu rád a chci za ni hrát,“vysvětluje. „Nechtěl jsem žádnou garanci, stačilo mi slyšet, že když budu dál dřít, existuje šance, že budu hrát.“

Sparta ho zlákala už v šestnácti, před rokem se do ní podruhé vrátil a má k ní silný vztah. Proto řekne: „Bylo by to fajn si v reprezentaci vyčistit hlavu, ale teď mi v ní naše situace leží víc než dřív. Mám Spartu v sobě, chci pomoct. Čtvrté páté místo? To není hodné tohoto klubu.“

Taky slyšíte jiného Kadlece než dřív? Jako by s věkem zmoudřel a získal i pokoru, což se projevuje i směrem k reprezentaci. Tam se pro zápasy s Ázerbájdžánem a San Marinem dostal spolu se slávistou Sýkorou jako náhradník za zraněné Škodu a Gebre Selassieho.

„Budu si vážit každé minuty,“ujišťuje. „Neřeším, jestli jich odehraju pět, deset, dvacet. Budu rád i za nastavený čas.“