VÁLKA O ČESKÉ LITHIUM
Politici se přou o těžbu drahého kovu
V Krušných horách v okolí Cínovce leží poklad, kov lithium, který se používá na výrobu baterií – do mobilů, notebooků, elektromobilů. Pod zemí tu leží tři procenta světových zásob, což z ložiska dělá největší naleziště v Evropě. Zajímavým tento poklad začal být teprve přednedávnem – během tří let se jeho cena zdvojnásobila.
A teď se z něho stalo velké politické téma. Komunisté včera spolu s SPD a šéfem ANO Andrejem Babišem nařkli sociálnědemokratického ministra průmyslu a obchodu Jiřího Havlíčka, že chce toto bohatství vyvést z Česka do cizích rukou. Důkaz? Memorandum mezi Havlíčkem a australskou firmou European Metals Holdings, které ministr uzavřel tento týden.
„Je to naprosto skandální, co ČSSD dva týdny před volbami předvádí,“zlobí se šéf ANO Andrej Babiš a mluví o krádeži za bílého dne.
Komunisté už kvůli tomu zažádali o mimořádnou schůzi Sněmovny, kterou Babiš a SPD chtějí podpořit. Nic na tom nemění ani pikantní detail, že poslanci už vyklidili Sněmovnu a jednací sál až do konce volebního období prochází rekonstrukcí.
„Na semináři na jaře – byli u toho i poslanci ČSSD – se většina vyjádřila, že tento vzácný kov bude svěřen k těžbě a zpracování podnikům v rukou státu a veřejného sektoru. Nechceme, aby to dopadlo jako s OKD,“říká šéf KSČM Vojtěch Filip.
Celé je to však trochu jinak. Australská firma totiž na Cínovci dělá průzkumné vrty už několik let. Začala s nimi v dobách, kdy byznys s lithiem nevypadal zdaleka tak atraktivně jako dnes. A průzkum Australanů už pokročil tak daleko, že získali od ministerstva životního prostředí předběžný souhlas ke stanovení dobývacího prostoru. Jinými slovy – když splní všechny zákonné podmínky, Českému báňskému úřadu nezbude než těžbu povolit.
I pak však Česko bude mít dál možnost diktovat si podmínky – například tím, že zvýší poplatky za vytěžený nerost a ohlídá si v novele horního zákona, která je paradoxně už léta u ledu, nad těžbou lithia dohled. To, že státu zůstává v rukou dostatek karet, aby ovlivnil těžbu lithia, přiznává i Babišův spolustraník z ANO, ministr životního prostředí Richard Brabec.
Ten jen nechápe, proč Havlíček memorandum podepisoval právě teď, pár týdnů před volbami a navíc bez projednání se svými koaličními partnery. Havlíček na to včera neodpověděl. Reagoval jen, že memorandum bylo podepsáno s dobrými úmysly: aby se stát mohl do procesu zapojit.
„Budeme se pohybovat kolem starého dolu ve správě státního podniku Diamo, na pozemcích Lesů ČR, po drahách státního správce železnice. Nechceme se se státem přetahovat, spolupráce je nezbytná,“vysvětluje Richard Pavlík, ředitel firmy Geomet, která je dceřinou společností australské European Metals Holdings.
Stát by mohl některá z těchto aktiv vložit do společného podniku, být tak jedním z investorů a sáhnout si na zisk.
„Babiš dnes křičí ve chvíli, kdy ministr za ČSSD udělal to jediné, co mu zbývalo,“obhajuje Havlíčka volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek. „Tedy dohodnout se s australskými těžaři, že pokud se vůbec bude lithium těžit, tak se bude zpracovávat v Česku a bude možné, aby do toho vstoupil český stát. Ať už společným podnikem, kapitálově či jinak,“říká Zaorálek.
Memorandum totiž nic nezměnilo na tom, že Česko už získaná povolení
Ministr za ČSSD podepsal s australskou firmou memorandum o těžbě. ANO, KSČM a SPD chtějí, aby drahý kov těžil a zpracoval český stát
Australanům vzít nemůže. Zásah státu by narazil na dohodu o ochraně investic a hrozila by arbitráž, kde by se kromě dosavadních investic firmy do průzkumu započítal také ušlý zisk.
Kromě toho by český stát musel do rozpočtu vložit ještě před začátkem těžby miliardy korun – do stavby dolu a zpracovatelské jednotky, aby z rudniny dostal cenný uhličitan lithný. Geomet si tuto investici spočítal na 9,3 miliardy korun.
Těžba lithia je totiž náročná záležitost. Podle studie proveditelnosti by hlubinnou těžbou dokázali Australané dostat za 21 let ze země šest procent pokladu.
„Víc ne, má to své technické a environmentální limity. Povrchovou těžbou bychom vytěžili násobně víc, ale to by zmizela část Krušných hor,“říká Pavlík. Australané si spočítali, že by byli schopní vytěžit 21 tisíc tun karbonátu lithného ročně, což pro ně představuje zisk 550 milionů ročně. Začít těžit plánují do pěti let. I kvůli tomuto nejistému podniku se do těžby nehrnul český státní podnik Diamo, za něhož se teď Babiš s komunisty přimlouvají.
s přispěním Vojtěcha Srnky