Majitelům hrozí, že privatizovaný majetek budou vracet církvi
Kvůli chybě státu soud rozhodl, že firmě nepatří majetek, který před více než dvaceti lety zprivatizovala. Přihlásila se o něj totiž církev. Verdikt může sloužit jako vzor pro podobné kauzy.
Osmadvacet let po revoluci si soukromí majitelé nemohou být jisti, že nepřijdou o své zprivatizované podniky a majetek. Soud přišel s průlomovým rozsudkem o církevních restitucích. Po čtvrt století musí třeboňští rybáři vrátit státu šest rybníků a následně je získá římskokatolická církev.
Důvod? Stát udělal při privatizaci v devadesátých letech chybu, když vydal i církevní majetek. Podobné žaloby teď podávají další řády a církve.
„Že se objeví podobné žaloby, se dá předpokládat, i když otázka je, nakolik budou nakonec úspěšné. I tento spor skončí pravděpodobně u Ústavního soudu,“říká ústavní právník Aleš Gerloch, prorektor Univerzity Karlovy.
Třebaže biskupství a farnosti stáhly už loni padesátku určovacích žalob, které podaly na majetek vlastněný kraji, řády a kongregace se o majetek dál soudí. Vedle maltézských rytířů, křižovníků nebo německých rytířů chtějí majetek vrátit i například mniši z cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodě, jak potvrdil převor kláštera Justin Berka. „Žaloba je podána, učinili jsme tak zejména proto, že ve stejné věci bylo vydáno již rozhodnutí. I v našem případě se to týká rybníků, více prozatím nechceme říkat, protože soudní líčení ještě nezačalo a s rybáři jednáme,“řekl advokát Holas. I jejich žaloba míří proti třeboňským rybářům.
Rybáři tvrdí, že pokud nakonec o rybníky přijdou, budou chtít škody uhradit od státu. Rybníky roky spravovali.
Šest rybníků, které teď má vrátit státu, není pro největší české rybářství – Rybářství Třeboň – žádný klíčový majetek. Padesát hektarů vodních ploch v porovnání s osmi tisíci hektary rybníků, které obhospodařuje, je kapka v moři. Rozsudek nad firmou je však průlomový v tom, že reviduje majetkové poměry po pětadvaceti letech. A rybáři mají vracet něco, o co se roky starají. Stát totiž kdysi udělal chybu a soudy ji teď napravují tak, že majetek berou soukromé firmě.
Vše začalo při privatizaci v devadesátých letech. U té byl předseda představenstva firmy Jan Hůda. Původní vedení státního rybářství zprivatizovalo svůj podnik a dál jej provozovalo. Po letech přišla žaloba církve, že šestice rybníků patří historicky jí a rybáři je mají vrátit. Soud tomuto požadavku teď vyhověl.
„Tehdy rozhodla vláda České republiky ve velké privatizaci, akcionáři investovali své peníze v dobré víře a nyní někdo přijde a sebere jim to. Je to vypouštění džina z lahve,“uvedl Hůda pro MF DNES.
Rybáři prohráli první spor s římskokatolickou církví. Podle rozsudku akciová společnost obešla při privatizaci státního majetku takzvaný blokační paragraf, který zakazoval po roce 1990 převádět bývalé církevní nemovitosti na soukromé subjekty.
Rybáři se před soudem hájili, že majetek získali v dobré víře a po letech už by měl být tak jako tak jejich díky takzvanému vydržení. „Nedovedu si představit, jakým právem církev po pětadvaceti letech usiluje o vydání už vydržených pozemků,“argumentoval právník rybářů Jan Zrzavecký. Uvedl, že firma tehdy o původu majetku mnoho nevěděla a domnívala se, že tehdejší Okresní národní výbor v Třeboni dal církvi po roce 1949 za rybníky náhradu. Předseda představenstva rybářství Jan Hůda dnes tvrdí, že rozsudek soudu může spustit lavinu podobných případů: „Pětadvacet let nikdo nic nerozporoval a najednou přišla žaloba a rovnou rozsudek, že majetek mají majitelé vracet. To je precedens.“
Bylo to naše, od začátku
Právník římskokatolické církve Martin Brunovský argumentaci rybářů, že nevěděli o tom, že část majetku patří církvi, u soudu odmítl. „Z privatizačního projektu musela být historie vlastníků majetku dobře známa, stejně tak i původnímu státnímu rybářství,“řekl. Privatizační projekt podle něj majetek označoval výslovně jako církevní.
Předsedkyně krajského soudu Zuzana Völflová říká, že rozsudek vychází i ze zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu. Ten na chyby v privatizaci původně státního rybářství upozorňoval už v roce 1995. Roky se však nic nedělo, třebaže úřad pojmenoval přesně i příčiny a viníky.
Těmi jsou tehdejší ministerstva zemědělství, kultury, životního prostředí, Fond národního majetku a ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci. Nikdo podle kontroly neověřil, zda účetní stav majetku odpovídá skutečnosti a zda vůbec majetek lze převést.
„V průběhu privatizace střední orgány státní správy nepostupovaly v souladu s příslušnými předpisy, následkem čehož došlo k protiprávnímu převodu majetku státu v minimální hodnotě 349,7 milionu Kčs a dále vodních toků, lesního půdního fondu, chráněných přírodních výtvorů a kulturních památek do vlastnictví akciové společnosti,“napsal úředník Zdeněk Smělik do kontrolního hlášení, jehož znění má MF DNES k dispozici.
Popsal, že uvedené nedostatky umožnila nedostatečná kontrola privatizace. „Při převodu majetku státu na akciovou společnost byly stát a akciová společnost zastoupeny při podpisu předávacího protokolu jednou fyzickou osobou, což neumožnilo kontrolu převodu majetku,“vysvětluje Smělik v dokumentu.
Komunisté, zastánci rybářů
Kauza mezitím přerostla i do politiky, kdy se nyní jednotlivé strany dohadují, kdo má ve sporu pravdu. Rybářů se například zastává předseda KSČM Vojtěch Filip, podle kterého chyboval stát. Filip je původní profesí právník a působil právě v jižních Čechách.
„Rybářství napsalo soupis celého majetku tehdejšího státního podniku. Všichni, kteří se účastnili procesu, neudělali nic, co by bylo v rozporu se zákonem. Vláda rozhodla, že to rybářství prodá včetně tohoto majetku,“uvedl pro MF DNES Filip a vyzval rybáře, aby od státu chtěli odškodnění. Komunisté zároveň dlouhodobě kritizují církevní restituce a chtějí prosadit zákon o zdanění těchto finančních náhrad.
Spor skončí u Ústavního soudu, který definitivně rozhodne. „Ať už to bude tento spor, nebo jiný podobný, který budeme rozhodovat, nemůžu se k tématu restitucí vyjadřovat,“uvedl Pavel Rychetský, předseda Ústavního soudu.
Církevní restituce se táhly roky i proto, že definitivní rozhodnutí o vyrovnání s církvemi za jejich zestátněný majetek přijal stát až v roce 2012 a o rok později začal zákon platit.
Církvím má být vrácen majetek za 75 miliard během třiceti let, vyplaceno má být zhruba 59 miliard jako odškodnění za majetek, který už nelze vrátit.
Pětadvacet let nikdo nic nerozporoval a teď přišla žaloba.