„Nejnebezpečnější muž internetu“je v Praze
Dosáhnout finanční svobody nebo naprostého soukromí na internetu je v současné době čím dal těžší. Ne tak pro řadu hackerů, kteří přijeli přednášet na hackerský kongres do pražského kryptoanarchistického institutu Paralelní Polis. Je mezi nimi také odborník na bitcoiny Amir Taaki, kterého odborný časopis Wird označil za nejnebezpečnějšího člověka internetu.
Amir Taaki je programátor a aktivista, který pomáhal provozovat směnárnu Britcoin a decentralizované tržiště Open Bazaar. Vedl vývoj programu Dark Wallet, který umí skrýt bitcoinové transakce tak, aby byly zcela nevysledovatelné. Díky tomu se používání bitcoinů rozmohlo na dark webu, kde probíhají poloilegální obchody. V roce 2015 pobýval v Sýrii, kde pomáhal syrským milicím YPG.
„Letošní kongres je příležitostí potkat světové osobnosti a experty, kteří vidí budoucnost finanční svobody v decentralizovaných technologiích a zároveň tuto budoucnost spoluvytváří,“prohlásil spoluorganizátor kongresu Martin Šíp. Mezi přednášejícími je také hackerka s přezdívkou SVA. Patří mezi takzvané privacy extremisty, kteří střeží své soukromí, nepoužívají sociální sítě ani se nenechávají fotit, pokud nemají zakrytý obličej. (fer) vysvětluje tesařský mistr Petr Růžička, proč u věže nestojí moderní jeřáb, ale dva dřevěné vrátky se sedmimetrovými rameny, známé z barokních knih. Stejné, jakými se na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu zvedal v 16. století pětadvacetimetrový obelisk.
Vytahování zvonu potrvá dvě hodiny. Zvon bude zavěšen na laně, které povede z prvního vrátku na druhý (takzvaný pojistný vrátek) a dál do výšky desítek metrů přes kladkostroj umístěný ve vyhlídkovém patře věže. Ramena vrátků budou poháněná lidskou silou, každý čtyřmi muži. „Pod vyhlídkovým patrem v takzvaném zvonovém patře budou ještě dva krakorce. Zvon pojede nahoru až nad úroveň mezi krakorci, pak se zastaví a tesaři pod něj nastrkají podlahu. Pak zvon posadí metr zpátky na konstrukci, které říkáme sáňky. Jenom nejezdí po sněhu, ale po vyhoblovaných namydlených fošnách,“vysvětluje postup následného zatažení zvonu do zvonice odborný garant Vít Mlázovský. „Tento postup je dražší i pomalejší. Nás ale baví dokázat, že stejnou práci, jakou umí jeřáb, je možné udělat poměrně primitivně,“doplňuje.
Věž mohla zničit rezonance
Na svatojakubské věži však v minulosti už zvon byl. Jmenoval se Vavřinec, vážil 3,5 tuny a čtyřikrát ho přelili. Skončil neslavně, nacisté ho pro válečné účely zrekvírovali v roce 1942 a o jeho osudu se od té doby neví nic. Jakub Maria je o tunu lehčí. Musí, jinak by měl pro osmdesátimetrovou věž ničivý účinek. V historii jí hrozilo zřícení. V městských knihách existují zápisy, jak zvon pohybuje celou vnitřní konstrukcí stavby. „Zvoník v nich neustále urgoval, že už se s tím musí něco udělat,“podotýká Mlázovský s tím, že ve věži byly trhliny, do kterých se dala strčit ruka. Příčinou potíží byl jev, který stavbaři dokážou popsat až dnes – jmenuje se rezonance. To je stav, kdy je frekvence zvonění shodná s frekvencí chvění samotné věže.
Do chrámové zvonice se zvon vrací po více než sedmdesáti letech díky veřejné sbírce. V té se nashromáždily tři miliony. Jakub Maria se poprvé rozezní za týden při nedělní mši.