Česko, země rozhleden a vyhlídek
V tuzemsku je 300 rozhleden a už se i exportují
Robert Oppelt redaktor MF DNES
dyž stoupáte na rozhlednu Vlčí hora nedaleko Krásné Lípy v Českosaském Švýcarsku, čeká vás dvojí zážitek. Kromě výhledu z ochozu vás okouzlí jedinečná galerie lemující schody na šestnáct metrů vysokou věž. Tvoří ji snímky českých rozhleden. I když tu nejsou obrázky všech tří stovek věží, rozhleden nebo vyhlídek, i tak je to svědectví, že v Česku se lidé rádi kochají krajinou.
Defilují tu poctivé kamenné věže z předminulého století, dřevěné vyhlídky, které sbírají architektonické ceny, i vysílače vybudované kvůli šíření signálu pro mobilní telefony, pro něž jsou vyhlídkové plošiny často jen vnuceným doplňkem. Zejména po roce 1989 ozdobily rozhledny a vyhlídky prakticky každý zajímavý kopec nebo vrch.
Turistům se navíc zatím neomrzely, jak dokládá příběh nejstarší z nich. Templ v Krásném Dvoře, který se letos po rekonstrukci opět otevřel pro návštěvníky, přilákal podle statistik Národního památkového ústavu letos do zámeckého areálu dvakrát tolik návštěvníků než loni.
„Od otevření po obnově na konci letošního května se na vyhlídku dosud přišlo pokochat téměř šest tisíc lidí,“vypočítává Jana Hessová z Národního památkového ústavu. Přitom to není tak dávno, co se návštěvníkům nabízel jen tristní pohled. Vyhlídka byla nepřístupná a při pohledu dovnitř rozbitým oknem dominovala vnitřku stavby bezhlavá socha slavného vojevůdce Karla Schwarzenberga.
„Novogotický templ je nejcennější stavbou v parku zámku. Je to zřejmě první rozhledna a současně první novogotická budova na českém území, stavba byla zahájena roku 1793. Památka byla kvůli havarijnímu stavu pro veřejnost dlouho uzavřena,“vysvětluje Hessová. Díky projektu celkové obnovy se stavbě za 13 milionů navrátila původní podoba.
Památkáři kvůli velkému zájmu o výhledy otevírají i další věže. Jako netradiční rozhledna slouží věž kostela Nanebevzetí Panny Marie v Mostě, výhled příležitostně nabízí i běžně nepřístupná věž Václavka konopišťského zámku nebo věž sázavského kláštera. „Technicky není možné je nechat otevřené natrvalo, tak je otevíráme například jen na Mezinárodní den památek,“dodává Hessová. O vysokém zájmu svědčí, že jsou téměř vždy vyprodané a rezervace předem je nutná.
Pro Jeruzalém
Z rozhleden se pro Česko dokonce stal vývozní artikl. Král českých rozhleden, architekt Martin Rajniš, jednu buduje na unikátním místě v Izraeli. Vyroste v západní části Jeruzaléma, v zahradě Hansen House patřící městskému centru pro umění a design. Bude stát necelý kilometr od slavné Zdi nářků. Lehká dřevěná konstrukce nese jméno Kaktus. „Věž připomíná kvetoucí kaktus. Má to i symbolickou rovinu, Sabra, tedy kaktus, si říkají Židé narození v Izraeli,“říká Rajniš.
Osmitunová rozhledna nyní čeká v Izraeli na smontování. „Dá se to stihnout v pěti lidech za dva týdny,“dodává Rajniš. Rozhledna přišla zhruba na šest milionů korun a většinu nákladů pokryla sbírka.
Důvodem, proč architekt Rajniš propadl rozhlednám, je to, že pohled shora prý přináší pohodu. „Lidé si mohou být jistí, že rozhledna je stavěná pro ně. Baví mě to. Nejsou to pro mě studnice zisku,“tvrdí architekt. Už jich nakreslil tři desítky. S Kaktusem pro Jeruzalém jich postavil osm, ale jednu z nich vzala vichřice.