Nobelovu cenu míru mají protijaderní aktivisté
Letošní Nobelovu cenu za mír získala Mezinárodní kampaň za zrušení jaderných zbraní (ICAN).
Dostala ji za upozorňování na nebezpečí jaderných zbraní a podporu úsilí OSN o dojednání dohody zakazující jaderné zbraně, zdůvodnil včera své rozhodnutí norský Nobelův výbor. Ředitelka skupiny Beatrice Fihnová ocenění chápe jako vzkaz jaderným mocnostem.
ICAN ocenění dostala za upozorňování na „katastrofické humanitární důsledky jakéhokoli použití jaderných zbraní a za své průkopnické úsilí o dosažení smluvního zákazu takových zbraní“, uvedla předsedkyně Nobelova výboru Berit Reissová-Andersenová.
Šéfka ICAN Beatrice Fihnová prohlásila, že udělení ceny její organizaci „vysílá vzkaz“státům disponujícím jadernými zbraněmi. Prostřednictvím agentury Reuters pak vzkázala americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a severokorejskému vůdci Kim Čong-unovi, že jaderné zbraně jsou „ilegální“. „Hrozba použití jaderných zbraní je ilegální. Držení, vlastnění jaderných zbraní a vývoj jaderných zbraní jsou ilegální a musejí být zastaveny,“prohlásila Fihnová.
Mluvčí ICAN Daniela Varanová řekla agentuře Reuters, že jde o „velké uznání práce, kterou bojovníci za jaderné odzbrojení vykonali“, zvláště pak lidé známí pod označením „hibakuša“, tedy ti, kteří přežili shození atomových bomb na města Hirošima a Nagasaki. „Jejich svědectví byla zásadní pro tento úspěch,“řekla Varanová.
Udělení Nobelovy ceny za mír osobám nebo organizacím usilujícím o omezení jaderné hrozby se očekávalo. Za favority však byli pokládáni vyjednávači, kteří v roce 2015 pomohli uzavřít dohodu s Teheránem o omezení jaderného programu Íránu, tedy šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová, bývalý šéf americké diplomacie John Kerry a íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf.
ICAN je světovou koalicí nevládních organizací, které usilují o naplnění úmluvy o zákazu jaderných zbraní, již letos na půdě OSN podpořilo 122 států. Mocnosti, které disponují nukleárními zbraněmi, ale také například Česko, však jednání bojkotovaly. Jaderné mocnosti poukazují na to, že cíle lze dosáhnout i v rámci mezinárodní smlouvy o nešíření jaderných zbraní.
Hrozba ze Severní Koreje
Pozornost se letos soustřeďuje na jadernou otázku také vzhledem ke stávajícímu napětí mezi Spojenými státy a Severní Koreou po šestém severokorejském nukleárním testu.
„Žijeme ve světě, v němž je riziko použití jaderných zbraní největší za dlouhou dobu,“varovala Reissová-Andersenová. „Některé země modernizují své jaderné arzenály a nebezpečí, že jaderné zbraně si opatří další země, je reálné, jak ukazuje Severní Korea,“upozornila. (ČTK, zah)