Islanďanka Křenková loví medvěda na kře
Kra odtržená z arktického ledu Grónska zanesla 5. června 2008 k břehům Islandu tříletého samce ledního medvěda. Místní policie ho se souhlasem ministryně životního prostředí Thórunn Sveinbjarnardóttir krátce po přistání zastřelila.
Krátká zpráva, která svou stručností vzbudí dle povahy čtenáře buď ironický, nebo posmutnělý úsměv, stojí na počátku nového představení O medvědovi, který plul na kře souboru Burki&com.
Do pražského prostoru La Fabrika jej připravila režisérka, choreografka a ústřední postava uskupení Jana Burkiewiczová, která vedle vlastní produkce zaujala i choreografií pro muzikál Mauglí či úspěšné představení Walls & Handbags.
A právě posledně zmíněný kus, který před dvěma lety pro Losers Cirque Company vystavěla společně s režisérským tandemem SKUTR, vzdáleně souzní s novinkou.
I v Medvědovi potkáváme hašteřivou skupinu mladíků, kteří se vzájemně hecují, špičkují a hlavně si dodávají odvahu porazit severskou šelmu. Protikladem k jejich halasným projevům, výbušnosti a mrštnosti je křehká ženská postava v podání Elišky Křenkové.
V hodinu a půl dlouhých, dokonale vybroušených choreografiích a náročných akrobatických číslech čeká diváka divoký rej i vyklidněné scény, které se souboru podařilo podat ve vyváženém rytmu.
K nejlepším momentům patří sólo Jindřicha Panského na stole, zřejmě připomínající plavbu medvěda na kře. Silnou atmosféru má i dlouhý videozáběr s rozpadajícím se ledovcem. Představení doprovází vydařený light design, vhodně zvolená hudba a vtipná práce s kulisami. Scénograf Jaroslav Wertig zaujme třeba využitím obyčejných kartonů k vytvoření iluze zvlněného moře.
Burkiewiczová už dříve přiznala, že v její práci rozkročené od nového cirkusu přes moderní tanec až po muzikál či operu nejde o žánry a příběh, ale spíše o schopnost obrazu vtáhnout diváka. Právě to se jí v novince daří – i když nemusí být jasné, kdo je zrovna medvědem a kdo lovcem, zda Křenková představuje milenku největšího hrdiny či třeba zosobňuje samu přírodu lkající nad zbytečnou smrtí zvířete.
V La Fabrice se jí podařilo připravit vyvážené představení, které zaujme také tím, že se nebere příliš vážně a i tu nejpoetičtější scénu se nebojí shodit humorem. Proto má novinka šanci oslovit i ty, kteří moderním žánrům tolik neholdují.