Kafkův dům proslaví Prahu
Město chce v budově, kde se narodil známý autor, udělat galerii a ubytovat světové spisovatele
Benedikt Lederer redaktor MF DNES
Úspěšní sportovci i Karel IV. zůstávají podle Prahy ve stínu slávy Franze Kafky. Jeho rodný dům je největším magnetem na turisty v Praze. Čehož chce magistrát využít k přilákání světových spisovatelů, kteří by do svého díla zasadili stověžatou metropoli.
Kafkův dům, kterému se přezdívá rodný, ač ten původní vyhořel, nyní magistrát opravuje, aby v něm vzniklo dvanáct luxusních bytů. Dva z nich nechce město pronajímat, místo toho v nich nabídne pobyt známým literátům.
Takzvané rezidenční pobyty pro spisovatele už druhým rokem organizuje městská knihovna. Jsou zaměřené na zahraniční tvůrce, kteří však v Česku nejsou příliš známí. Během dvou měsíců bydlí na barrandovském sídlišti. „Kdybychom však měli byty na Kafkově náměstí, můžeme si dovolit mířit na jinou ligu než dosud. Můžeme zvát oceněné prestižní autory, kteří jsou vnímáni jako tvůrci bestsellerů,“uvedl ředitel městské knihovny Tomáš Řehák ve středu na magistrátním výboru pro kulturu v rámci prezentace projektu na oživení Kafkova domu.
Knihy za 1,2 milionu ročně
Přítomnost Prahy v úspěšných knihách by mohla pomoci jejímu představení a proslavení ve světě, což se může odrazit i v samotné návštěvnosti města turisty, kteří chtějí spatřit místa, kde se odehrává děj díla.
Práce na dobrém jménu metropole však i něco stojí. „Za každý z těch dvou bytů v Kafkově domě uteče magistrátu na nájemném asi 50 tisíc měsíčně,“řekl Řehák. Částka vychází z průměrného nájmu v lokalitě Starého Města. Za rok by tak město tratilo 1,2 milionu korun.
Investice na propagaci stověžaté metropole v literatuře se však může Praze nepříjemně vrátit. Podle zastupitele a člena kulturního výboru Václava Novotného (TOP 09), který pro projekt na výboru nehlasoval, totiž může mít magistrát problém se zdůvodněním, proč dva byty v Kafkově domě nemusí platit takový nájem jako ostatní, pokud by město dalo knihovně slevu.
Spory mohou být i v případě, když by knihovna platila také nájemné, na které by jí přispívalo město jakožto zřizovatel. „Může přijít na přetřes, že se zruší nějaká pobočka knihovny, protože třeba nemá dostatečnou návštěvnost a poblíž je jiná pobočka. V tu chvíli vyvstane otázka, co je důležitější. Zda pobyt pro spisovatele, nebo spokojení čtenáři,“hodnotí Novotný. Zároveň dodává, že si ředitele knihovny váží a při schvalování projektu by hlasoval pro, kdyby nebyl dostatek ostatních hlasů.