Proč hvězdy berou tolik

Adresa: Anděl Media Centrum Karla Engliše 519/11 150 00 Praha 5 Miliardově rekordní přestup fotbalisty Neymara či astronomické výdělky hvězd boxerského ringu oživily otázku: Proč špičkoví sportovci a zpěváci berou mnohonásobně víc než výborní učitelé a lé

proto ve své knize The Winner-Take-All Society správně všímají, že nové technologie umožňují, aby se projev talentu několika nejlepších umělců šířil po planetě se stále větším dosahem. „Fenomén trhů, na nichž vítěz bere vše, je čím dál tím patrnější, jelikož technologie významně násobí sílu a dosah nejtalentovanějších umělců. Nyní, když většina hudby, kterou posloucháme, pochází z nahrávek, je klidně možné, aby hlas nejlepšího tenora zněl v jeden okamžik doslova na každém místě na světě,“píší.

No jo, ale šíří se talent všech výjimečně talentovaných rovnoměrně, se stejným dosahem? Ne. Svět je, bohužel, přirozeně a pochopitelně nespravedlivý. Moshe Adler v článku Stardom and Talent odmítá, že by superhvězdný status odrážel výjimečný talent. Davy umělců či sportovců disponují dostatečnými předpoklady, aby superhvězdně zazářily a znal je celý svět. Podaří se to jen zlomku z nich. Může za to náš sklon ke stádnosti. Konzumujeme to, co konzumují jiní. Karel Gott je hvězdou i proto, že jej u nás každý zná. A může si o něm povídat u piva.

V danou dobu může být extrémně populární jen omezený počet umělců z dané branže. Smiřme se s tím, že zdaleka ne všichni talentovaní jsou úspěšní. Smiřme se i s tím, že tahle nespravedlnost nepostrádá své obecenstvo: stádoví konzumenti leckdy s gustem odsoudí „neúspěšné“automaticky jako netalentované. „Nepíše se o něm? Není tak dobrý.“

A do třetice, smiřme se s tím, že o slávě často rozhoduje náhoda. Nějaká šťastná vločka, která na sebe nabalí další, až vznikne pořádná sněhová koule, jež bourá hitparády. Gott mohl být talentovaný a pracovitý, jak chce, ale pokud by si o něm někdy na přelomu 50. a 60. nezačalo „stádo“povídat, dnes by jej znali jen archiváři popkultury. Vždyť v téže době se v Liverpoolu sešli čtyři talentovaní mladíci, o něž se manažersky staral Brian Epstein, producenta našli v Georgi Martinovi, jezdili na koncerty do Hamburku, ale... Beatles to nebyli. Dnes již zapomenutí Gerry and the Pacemakers byli sice ve správnou dobu na správném místě a se správnými lidmi kolem sebe, jen měli o špetičku méně štěstí než slavnější „Brouci“.

Když se Gott vydá na západ od Německa nebo na východ od Uralu, ztrácí svůj hvězdný