Nemovitosti - koupě
NA INVESTICI koupím byt, dům, pozemek i chatu v Praze do 50km. Tel: 602212121.141226
Pro zaměstnance ambasád hledáme byty k pronájmu ve dobrém stavu v Praze. T. 274810596140694
Hledám pro naše solventní zaměstnance z kanceláře byty k dlouhodobému pronájmu v Praze, právní servis zajištěn. Tel: 274784428.
Nové, kilometr dlouhé trolejové vedení v Prosecké ulici je od včerejška v pravidelném provozu. Nepohání však tramvaje, ale takzvaný dynamický elektrobus SOR TNB 12, který má dopravní podnik zapůjčený k testování.
Následovník trolejbusů, které ulice hlavního města definitivně opustily přesně před pětačtyřiceti lety, jezdí na autobusové lince 140 v úseku mezi Palmovkou a Letňany v rámci zkušebního provozu.
Zatímco klasické trolejbusy musí být k troleji připojené po celou dobu jízdy, dynamický elektrobus využívá trolej jen na asi deseti procentech trasy. Trolejové vedení proto instaloval dopravní podnik na kilometr dlouhém úseku mezi zastávkami Kundratka a Kelerka směrem do kopce, přesněji – stoupání je na šesti stech metrech. V tomto úseku se elektrobus připojí k vedení, které zajišťuje pohon a zároveň dobíjí baterii. Mimo trolej pak vůz využívá pouze baterii elektromotoru. Tu navíc může dobíjet i v obratišti Palmovka.
„Díky dobíjení za provozu můžeme elektřinu používat i k vytápění, na rozdíl od jiných elektrobusů, které vytápějí interiér naftou,“uvádí technický ředitel dopravního podniku Jan Šurovský s tím, že vybraný typ elektrobusu je výhodný především v kopcovitějším terénu, kde se baterie klasických elektrobusů mnohem rychleji vybije.
Moderní trolejbus bude zatím jezdit v rámci pilotního projektu, jehož vyhodnocení je v plánu na jaře příštího roku. Pokud se vozy osvědčí, nakoupí dopravní podnik kloubové dobíjecí elektrobusy, které by linku 140 pokryly kompletně.
„Začínáme testovat také klasický elektrobus SOR NS 12, který bude vozit cestující na pravidelné lince 109 z Palmovky do Dolních Počernic,“dodává Šurovský.
Trolejbusy vyhnala levná ropa
Přesně před 45 lety, tedy v noci z 15. na 16. října 1972, zajel do vozovny Smíchov poslední pražský trolejbus, který vozil cestující v ostrém provozu. Model Tatra T400 nyní patří do sbírky Muzea MHD ve Střešovicích a včera ho mohli lidé díky nové troleji pro dynamický elektrobus v Prosecké ulici vidět přímo v provozu.
O možnosti zavést do pražské hromadné dopravy trolejbusy se uvažovalo už ve 20. letech minulého století. „Trolejbusy byly v té době moderním dopravním prostředkem a elektrické podniky (předchůdce
dnešního dopravního podniku, pozn. red.) nechtěly zůstat pozadu,“popisuje archivář dopravního podniku Pavel Fojtík. Autobusová doprava byla navíc kvůli vysoké ceně pohonných hmot velmi drahá. Trolejbusy tak spojovaly výhody tramvají se schopností lépe zvládnout pražský kopcovitý terén.
První trolejbusová trať vedla od střešovické vozovny ke svatému Matěji v Dejvicích. Měla označení K a trolejbus s cestujícími na ni poprvé vyjel 29. srpna 1936. O tři roky později začaly trolejbusy jezdit ze Smíchova do Jinonic a přidávaly se další trasy.
Od 60. let však trolejbusy postupně získávaly pověst zastaralého dopravního prostředku. „Veškerá pozornost se soustředila na autobusy, které od poloviny šedesátých let zaznamenaly v Praze nebývalý rozvoj. K němu přispělo ve velké míře to, že byla tehdy k dispozici velmi levná ropa ze Sovětského svazu. Takže se zdálo, že autobusy jsou levnější a výhodnější,“vysvětluje Fojtík. Tehdejší režim dával přednost autobusům i proto, že byly v době studené války mnohem vhodnější pro případnou evakuaci nebo mobilizaci obyvatel.
„Když jsme ale před lety zkoumali archivní materiály, zjistili jsme, že zásadním důvodem pro ukončení provozu trolejbusů byla hlavně nedostatečná kapacita energetické sítě. Ve státě chyběly kabely i měnírny a žádný podnik nebyl schopný je dodat. Přednost proto dostaly tramvaje,“dodává Fojtík.
Zánik trolejbusů předznamenala už 50. léta, kdy skončila ze dne na den výstavba nových trolejbusových tratí. A začaly se rušit i ty částečně rozestavěné. „Trolej už byla natažená například od svatého Matěje do garáží Dejvice. Trať měla pokračovat přes Bubeneč až do Revoluční ulice. Mělo se stavět prodloužení trati z Velké Chuchle přes Lahovice až na Zbraslavské náměstí. Trolejbusy měly jezdit i v Bořivojově ulici na Žižkově, odkud měly mířit až na Senovážné náměstí,“vyjmenovává neuskutečněné projekty Fojtík.
Po roce 1969 zůstala jako jediná trať, která vedla od Strahovského stadionu, kolem Petřínských sadů, přes Jiráskův most a Karlovo náměstí až na Bělocerkevské náměstí ve Vršovicích. V roce 1972 se trasa zkrátila k Orionce, odkud v říjnu 1972 vyjel poslední trolejbus.