Výhodný nákup? V akci stojí zboží jako v cizině

MF DNES se vydala nakupovat do sousedních zemí, aby porovnala ceny a složení potravin a drogerie u nás a v cizině. Pokud chcete ušetřit, vydejte se za hranice, zvlášť když máte malé děti.

Pokud si neplánujete návštěvy obchodů podle letáků a slev, zaplatíte v Česku za rodinný nákup nejvíc ve střední Evropě.

Jak zjistila redakce MF DNES, vybraná drogerie a některé potraviny jsou v Česku podstatně dražší než v Polsku, ale také v Německu, Rakousku i na Slovensku. Třeba polský nákupní košík je ve srovnání s českým až o třetinu levnější.

Za přemrštěné ceny některých výrobků přitom mohou výrobci a obchodníci, kteří počítají se zálibou Čechů ve „výhodných“nákupech v akci. „Jakmile je výrobek v akci, může být až o 20 procent levnější než v okolních zemích. A české domácnosti se na akční ceny výrazně orientují, nejsou loajální ani značce, ani obchodnímu řetězci,“upozorňuje Vladimíra Šebková ze společnosti GfK, která sleduje chování českých zákazníků.

Příkladem může být káva Nescafé Classic, která běžně stojí v obchodech 209,90 koruny, což je až o sto korun víc než v okolních zemích. V akci ji však pořídíte i za méně než stokorunu. „V ČR se až 90 procent kávy prodává v akcích, ceníková cena je tedy nevypovídající,“přiznává zástupkyně výrobce, společnosti Nestlé, Andrea Brožová.

elký supermarket v Dolních Rakousích je v pátek dopoledne plný penzistů úplně stejně jako o pár kilometrů dál za českou hranicí. A ani nabídka v regálech se od té naší příliš neliší.

Jeden podstatný rozdíl byste tu však našli. V České republice připomínají etikety na zboží katalog cestovní kanceláře: máslo z Belgie, olej z Maďarska, cukr z Polska, sušenky ze Slovinska, papírové kapesníky pro změnu ze Slovenska.

V Rakousku je tomu jinak. Jak se však přesvědčila redakce MF DNES během aktuálního testu, tamní obaly odkazují až na pár výjimek na domácí výrobce či zemědělce.

Pravda, v chladícím boxu v obchodě není deset druhů másel jako u nás, ale jen jedno nebo dvě – zato mají na sobě na viditelném místě natištěnou červeno-bílou vlajku a heslo Hergestellt in Österreich čili Vyrobeno v Rakousku.

„Naši spotřebitelé preferují regionální produkty. Tím, že nakupují potraviny ze své spolkové země, vyjadřují sounáležitost s místem, kde žijí. To není nový trend, tak tomu bylo vždy,“vysvětluje Franca Maria Kobenterová, ředitelka pražského zastoupení Österreich Werbung.

Levné, ale z ciziny

V rodinném nákupním košíku, který redakce při testování u jižních sousedů pořídila, se ocitlo třináct výrobků z Rakouska, dalších šest pocházelo z Německa a jen tři zbývající měly jiný původ. A český košík? Z dvaadvaceti srovnatelných produktů bylo jen sedm českých: mléko a mléčné výrobky, chlazené kuře, mouka, těstoviny a vepřová šunka. Nic víc. „Na základě nákupu v jednom tuzemském obchodě jednoho řetězce nelze paušalizovat. Obecně platí, že nyní jsou více než dvě třetiny sortimentu prodávaného v obchodních řetězcích českého původu,“brání české obchodníky Marta Nováková, prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR), a odvolává se na výsledky průzkumů, které si nechalo zpracovat ministerstvo financí.

Jenže totéž ministerstvo letos v červenci zjistilo, že české výrobky bývají často dražší. A tak spořiví Češi, kteří při nákupu potravin počítají pečlivěji než kdo jiný v Evropě, nakonec domů raději odjedou se čtvrtkou belgického másla za 52,90 koruny, než by si koupili české, ovšem o sedm korun dražší...

Jak moc se liší české zboží od německého?

Podobně „internacionální“zboží nabízejí zákazníkům také řetězce na Slovensku, zato v Německu jsou ještě větší patrioti než Rakušané.

Při nákupu v Žitavě pocházelo z domácí produkce dokonce šestnáct výrobků, tedy tři čtvrtiny obsahu nákupního koše.

„Máme mnohokrát ověřeno, že německé potraviny jsou chutnější než naše. A funguje to také u značek, které se prodávají v Německu i u nás. Snad jediné, co je lepší nebo co nám víc chutná, je české máslo,“podotýká Martina Jahodová, která pravidelně jezdí na nákupy k západním sousedům.

Potvrzuje tak zkušenost, kterou už několikrát za sebou udělaly i oficiální ministerské průzkumy. Ty detailně srovnávaly vybrané výrobky z Německa a Rakouska s těmi, které jsou určeny pro východoevropský trh – a ejhle, pravidelně se ukazovalo rozdílné složení, horší chuťové vlastnosti produktů prodávaných v Česku, dokonce i nižší hmotnost či menší obsah.

Za hranice pro kvalitní a levné výživy

Jeden příklad za všechny z aktuálního nákupu: dětské ovocné přesnídávky mají podle etikety obsahovat sto procent ovoce. V Německu a Rakousku tomu tak skutečně je. Do směsi, která je k dostání v Česku nebo na Slovensku, však výrobce, společnost Hipp, přidává rýžovou mouku a škrob. Navíc část ovoce nahrazuje jablečná šťáva z koncentrátu. Proto je také dětská výživa jedním z artiklů, pro který se za hranice jezdí nejčastěji.

A začala je prodávat i řada e-shopů, která je nakupuje jen pár kilometrů za hranicemi – jako například Libor Utěkal, který provozuje obchod Prodetiznemecka.cz.

„Vždy máme tak čtyřicet objednávek. Začali jsme tím, že jsem vozil příkrmy pro svou první dceru, která ty z Čech nechtěla. Pak chtěli i známí, abychom jim nakoupili, až jsme udělali internetový obchod. Výrobky z Německa mají jinou chuť, i dospělý to pozná. Výběr je větší,“vysvětloval v létě MF DNES podnikatel, který takhle pendluje s nákupními taškami co deset dní.

Navíc jsou německé přesnídávky Hipp nejen chutnější, ale vůči těm českým také o dost levnější. Jen počítejte: 125gramová sklenice s ovocem vyjde v Česku přibližně na 35 korun. V Německu stojí 28 korun a ještě je o polovinu větší. Výraznější rozdíl je u masozeleninových příkrmů, tam česká verze vyjde na 53 korun za 220 gramů, ze Saska ji přivezete za 32 korun.

Pokud doma spotřebujete jednu sklenici denně, za měsíc ušetříte 630 korun. A to už je u mladých rodin citelná úspora.

Pleny jsou levnější všude...

Právě rodiny s malými dětmi jsou vděční zákazníci velkých německých supermarketů. Když si totiž porovnáte účtenky, jako to udělala redakce poslední zářijový týden při zahraničních nákupech, zjistíte, že kromě výživ se v cizině vyplatí koupit také dětské jednorázové pleny nebo prací prášky.

V Česku přijdou plenky Pampers pro půlročního až ročního kojence (mimo prodejní akce) přibližně na 7,20 koruny za kus. Na Slovensku se dostanete pod sedm korun – stejně jako v Německu či Rakousku. Nejlevněji je pořídíte v Polsku, tam nestojí ani pětikorunu.

... prášek je lepší v Německu

S pracím gelem Persil na barevné prádlo je to podobné. Zatímco u nás tekutý prostředek na jednu vypranou pračku stojí 9,40 koruny, při praní se zahraničním gelem ušetříte korunu (Slovensko), dvě (Německo) i tři (Rakousko, Polsko).

Navíc je německý Persil účinnější než český, alespoň to tvrdí výsledky analýz, které pro ministerstvo zemědělství letos před prázdninami zpracovaly laboratoře Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT) v Praze.

„Rozdíly jsou poměrně vysoké. Podle množství aktivních látek můžeme říct, že německý prášek pere zhruba o 20 procent lépe než český,“komentoval v červenci výsledky Jan Pivoňka z VŠCHT, který ministerský průzkum koordinoval.

O rozdílné kvalitě gelů vypovídají i obaly. Zatímco na české etiketě se dočtete, že Persil obsahuje 5 až 15 procent saponátů, německý jich má 15 až 30 procent.

Východ republiky nakupuje v Polsku

Zatímco jihozápad republiky jezdí obvykle nakupovat do Německa, severovýchod nedá dopustit na Polsko. Ačkoliv mají zdejší potraviny poněkud pošramocenou pověst, zboží v tamních obchodech je nesrovnatelně levnější.

V rodinách v polském příhraničí se dávno proslavily plenky Dada. Jenže jak se nyní ukázalo, za mnohem méně peněz tu koupíte prakticky všechno – od kávy a čokolády přes mléko, mléčné výrobky a máslo až po prací prášek nebo zubní pastu.

Důvodem, proč je tu tak lacino, mohou být například nižší sazby DPH. „Základní sazba je sice 23 procent, snížená však činí osm a supersnížená dokonce pět procent,“vysvětluje prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Marta Nováková, že třeba zemědělské produkty jsou zatíženy ve srovnání s Českem třetinovou daní.

A tak si tady i v době „máselné krize“pořídíte čtvrtku másla za necelých 50 korun a instantní kávu Nescafé i bez akce o sto korun levněji než v Česku.

V Polsku si i v době „máselné krize“pořídíte čtvrtku másla za necelých 50 korun a instantní kávu Nescafé i bez akce o sto korun levněji.