Domácí lékař Když hrozí infarkt
Kardiovaskulární nemoci jsou nejčastější příčinou úmrtí – zabíjejí více než polovinu populace u nás i v dalších civilizovaných zemích.
Aprávě „civilizovaný“způsob života za to především může. Odborníci se shodují, že hlavními riziky jsou sedavý způsob života, nedostatek chůze a pohybu vůbec, přejídání se, stres a kouření. Tyto neblahé jevy totiž vedou ke zvýšené hladině cholesterolu v krvi, k hypertenzi a k diabetu, což jsou startovní čáry, z nichž se míří přímo (a když nedojde ke změně životního stylu a k dobré terapii, tak i nevyhnutelně) k infarktu myokardu, mozkové mrtvici či srdečnímu selhání.
Nejlepší je infarkt, který nedostanete
Česká republika patří v léčbě srdečního infarktu ke světové špičce, v počtu úspěšně provedených angioplastik jsme např. daleko před Velkou Británií. Máte-li štěstí, že se do nemocnice dostanete živí, je velká šance, že se uzdravíte. Jenže právě to štěstí každý nemá – mnoho lidí zemře dřív, než se jim dostane odborné pomoci. A to i přesto, že Češi (a teď není řeč o lékařích, ale o široké laické veřejnosti) patří ke špičce i v tom, jak ochotně resuscitují.
Jak provádět masáž srdce znáte z letáčků v městské hromadné dopravě, ve zdravotnických zařízeních i jinde. Každý také ví, že má bezodkladně volat linku 155, odkud ho pak telefonicky instruují, jak první pomoc poskytovat až do příjezdu záchranky. Nicméně ani to právě bohužel vždy nestačí, takže jediný způsob, jak se (obvykle předčasnému) úmrtí na kardiovaskulární nemoci bránit, je aktivní prevence.
Co rozhodně dokážete, jen chtít
Především se začněte pravidelně a často pohybovat – bez toho to prostě nejde, žádnými doplňky stravy, léky, ale ani pouhou úpravou jídelníčku nelze nedostatek pohybu kompenzovat. Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí jako minimum 3x týdně půl hodiny pohybové aktivity. Čeští kardiologové (a těm můžeme věřit) jsou přísnější: požadují hodinu denně (ale do toho se počítá i chůze). Náš přední kardiolog Prof. MUDr. Richard Češka, CSc., vedoucí Centra preventivní kardiologie, III. interní klinika 1. LF UK a VFN Praha a předseda České internistické společnosti ČLS JEP s oblibou klade sugestivní otázku: „Co je lepší? Najít si hodinu denně na cvičení, nebo být 24 hodin denně mrtvý?“
Vedle pohybu je nezbytná také úprava jídelníčku: omezení celkového energetického příjmu, „nezdravých“tuků, cukru a bílé mouky a zvýšení příjmu „zdravých“tuků a vlákniny. Dále pak nekouřit, bránit se stresu, relaxovat… V neposlední řadě pak důsledně dodržovat pokyny lékaře a přesně brát předepsané léky.
Lékům se totiž mnohdy prostě nevyhnete. V určitých případech krevní tlak ani hladinu cholesterolu nedokážete snížit jen úpravou životního stylu. Platí to u lidí, kteří mají k těmto problémům dědičnou dispozici, ale také u těch, kteří se už dostali do fáze, kdy to prostě sami nedokážou. Nemluvě o diabetu, na který je samozřejmě nutné brát (individuálně volené) léky. Jak to souvisí s kardiovaskulárními nemocemi? Velmi úzce! Infarkt a mrtvice patří k nejčastějším a nejnebezpečnějším komplikacím cukrovky.
Začněte s krejčovským metrem
Jistě už jste slyšeli termín „metabolický syndrom“, používá se i výraz „kardiometabolický syndrom“, což je totéž. Někdy se popisuje jako mozaika složená z desítek střípků, tedy skupina rizikových faktorů, které se sejdou u jednoho člověka. Ty hlavní jsou: diabetes 2. typu, porucha metabolismu tuků v krvi (tzv. dyslipidemie), zvýšený krevní tlak (hypertenze) a obezita s ukládáním tuků především v oblasti břicha („jablíčko“). Alarmující hodnoty jsou: krevní tlak 130/85 (a víc), glykémie 5,6 mmol/l (a víc), triglyceridy 1,8 mmol/l (a víc), HDL-cholesterol 0,9 mmol/l (a víc) a obvod pasu u žen 88 cm a u mužů 102 cm.
Chcete-li si provést domácí diagnostiku, což vřele doporučujeme, začněte obvodem pasu – k tomu stačí krejčovský metr. Ale pozor, jestli se se zatajeným dechem stěží vmáčknete do uvedených hodnot, není to ještě důvod k radosti. Už tato čísla jsou velkým varováním a navíc naši kardiologové jsou i v tomto směru přísnější: za alarmující považují u žen už míru nad 80 a u mužů nad 94 cm v pase. Pokud jde o krevní tlak, změří vám ho vždy při preventivní prohlídce praktický lékař, ale jedinci se zvýšeným rizikem by si měli pořídit domácí tonometr a měřit se častěji sami. Ale správně a s kvalitním tlakoměrem ( jak na to se dozvíte na www. krevnitlak.cz). Kdo má vrozenou dispozici (tj. někdo z jeho rodičů měl infarkt či mrtvici před 60. rokem věku), musí být sám k sobě ještě přísnější, jak co se týče režimových opatření, tak i hodnot zejména hladiny cholesterolu v krvi – čím nižší ji dokáže mít, tím menší je riziko, že bude své předky následovat (hodnoty cholesterolu by u disponovaných jedinců měly být ještě nižší, než je obecná norma).
Kromě dvou nejznámějších strašáků (tedy infarktu a mrtvice) hrozí ještě tzv. srdeční selhání. Jaký je v tom rozdíl? V případě infarktu myokardu dojde k ucpání jedné z věnčitých tepen, které zásobují srdce krví, a postižená část srdečního svalu tak odumírá. Postižený obvykle pociťuje bolest na hrudníku (za hrudní kostí), odkud se dále šíří do paží, ale i k žaludku, k ústům (mohou bolet zuby, chce se zvracet atd.) i jinam. Při chronickém selhání je srdce z nějakého důvodu (např. po prodělaném infarktu, ale nejenom) zesláblé, takže dlouhodobě nedokáže zásobovat tělo dostatečným množstvím krve s kyslíkem a živinami. Projevuje se to velkou únavou, výrazně sníženou výkonností, dušností, otoky kotníků, náhlým zvýšením hmotnosti, častějším močením, ztrátou chuti k jídlu, bušením srdce aj. Bušení (nebo zdánlivé zastavení) srdce, což je příznak srdeční arytmie, však vždy nemusí být nebezpečné – jestliže ho nedoprovázejí další varovné příznaky. Často je totiž způsobeno úzkostí či jinými psychickými potížemi.