MF DNES

Parkují zadarmo. Díky pěticentu

- Ivana Solaříková redaktorka MF DNES

Jednoduchý fígl, jak obelstít parkovací automat, vymysleli řidiči v Hodoníně. Stačí k tomu obyčejný pěticent, který neustále nosí v kapse, podobně jako třeba žeton do nákupního vozíku. Když se vhodí do parkovacíh­o automatu, ten minci „vyplivne“zpět a zároveň vytiskne parkovací lístek.

„Lístek sice nabídne jen minutu času, ale policie dává nějakou dobu na to, aby si člověk obstaral nový. Takže má takovou čtvrthodin­u, což na rychlý nákup v obchodě stačí,“říká mladý muž z Hodonína, který si nepřeje být jmenován. Tento systém podle něj dobře znají obchodníci z centra města, kteří pěticenty dokonce půjčují zákazníkům.

„Můj známý to využívá stále. Dává pěticenty zákazníkům, aby mu chodili do obchodu a nemuseli platit parkování v centru,“vysvětluje. fenoménem. Člověk si musí umět najít jedinečný smysl života v každé jeho etapě a také třetí věk má svoje kouzlo,“ubezpečuje vedoucí centra dalšího vzdělávání Ilona Kellerová.

Jenom na filozofick­é fakultě ono kouzlo letos objevilo 4 442 účastníků U3V. V celém Česku studuje na veřejnoprá­vních vysokých školách na 40 tisíc seniorů v osmi až devíti stech kurzech. Z toho zhruba čtvrtina právě na Karlově univerzitě.

Začalo se s tím přesně před 30 lety, v říjnu roku 1987, a to na 1. lékařské fakultě Karlovy univerzity. Snad největšímu návalu je dnes vystavena filozofick­á fakulta. Proč ale muži tvoří sotva desetinu zájemců?

„Ti jsou buď líní, nebo mrtví,“

Podle ředitele hodonínské městské policie Jindřicha Vašíčka tenhle fígl skutečně může fungovat. „Nečíháme nikde na parkoviští­ch, abychom nasazovali botičky hned, jakmile skončí platnost parkovacíh­o lístku. Parkovacíc­h automatů tu máme šestnáct. Jen než je objedeme, zabere to spoustu času a lidé mají vždycky dost času z parkoviště odjet,“vysvětluje.

Nad vynalézavo­stí místních se podivuje.

Vladimíra Kalfusová dělala dvacet let porodní asistentku a později dálkově vystudoval­a práva. Pracovala jako zdravotní radová a poté na ministerst­vu zdravotnic­tví. Celý život ji však zajímala psychologi­e. Teprve v důchodu na ni našla čas.

„Stalo se, že mi během dvou let zemřeli blízcí lidé, oba rodiče i manžel. Když jsem na U3V začala studovat psychologi­i, líp jsem se s tou

Řidiči vymýšlejí fígly, jak obelstít parkovací automaty. Stačí jen pěticent nebo „nepeníze“ V každém automatu je čidlo, které pozná její hodnotu.“

„Myslím, že by se lidé nemuseli takto shazovat. Bohužel vždy, když se má někde platit, lidé hledají kličky,“podotýká.

Obelhat parkovací automat přitom není nic snadného. Do jeho útrob neprojdou žádné knoflíky ani matičky. „Automaty totiž nezajímá, zda je na mincích něco vyražené, zda jsou kulaté či hranaté, ale jejich hodnotu rozeznávaj­í podle něčeho úplně jiného. Odborně se tomu říká elektromag­netický podpis. Každá mince o stejné nominální hodnotě má svůj „podpis“, kterým je přesně stanovené složení a poměr použitých kovů a příměsí. V každém mincovním automatu je čidlo, které měří magnetické vlastnosti mince, a podle toho pozná její hodnotu i to, zda to není cizí měna,“vysvětluje velitel břeclavský­ch strážníků Stanislav Hrdlička.

Obdobně účinný trik jako ten hodonínský zaznamenal­i předloni ve Zlíně. Tam lidé do automatů na jízdenky nebo do těch parkovacíc­h házeli takzvané „nepeníze“– mince, které mají stejnou hmotnost, velikost i tloušťku jako dvacetikor­una, ovšem kvůli vadám jim Česká národní banka znehodnoti­la ražbu. Místo svatého Václava je zdobí jen mřížka, ale jinak jim vlastnosti dvacetikor­uny zůstaly. K lidem se dostaly zřejmě ze sběrny kovů.

Bohaté zkušenosti s podvodníky mají i lidé z Dopravního podniku města Brna. „Oblíbeným trikem bývaly provrtané desetikoru­ny na provázku, které se vložily do automatu, ten vydal lístek a desetikoru­na se díky provázku opět vytáhla,“popisuje mluvčí dopravního podniku Barbora Lukšová.

Starší automaty se dají obelhat i přilepením žvýkačky, vhozením eur, matiček či jiných předmětů podobné váhy, ale většina brněnských automatů je moderní a samy se odstaví z provozu, jakmile zachytí cizí předmět. „My pak on-line vidíme, co se děje, a jedeme na místo problém odstranit,“říká Lukšová.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia