Smrt šéfa horské služby pomůže zachránit životy
Učitelé si žačky pochvalují
Před lety se do výuky seniorů nikdo nehrnul, teď jim přednášejí renomované kapacity. Od roku 2004 stát na U3V poskytuje dotaci, nyní ročně 22 milionů, což je v Evropě ojedinělé.
Přenosné defibrilátory se dostanou zhruba na desítku míst v horských oblastech, aby pomohly zachraňovat lidské životy. Rozhodli o tom představitelé Královéhradeckého kraje.
Impulzem k akci byl nečekaný kolaps a následná smrt krkonošského náčelníka horské služby Adolfa Klepše, která upozornila na potřebu přístroje obnovujícího činnost srdce v místech, do nichž mají záchranáři ztížený přístup.
„Rádi bychom defibrilátory rozmístili od hranic s Libereckým krajem až po hranice s Pardubickým, a to do objektů, kde je permanentní obsluha a které jsou hojně navštěvované, například na Černou horu, Růžohorky, Poštovnu na Sněžce, ale třeba i do skalního města v Adršpachu,“vysvětlil náměstek hejtmana Královéhradeckého kraje Aleš Cabicar (TOP 09), který má na starosti zdravotnictví. „Nepochybujte o tom, že peníze na to někde najdu,“uvedl Cabicar.
„Přihlášky přijímáme elektronickou cestou vždy 2. května vteřinu po půlnoci a to se strhne bitva. Ráno už bývají mnohé kurzy vyprodané a na více než dvě stovky zájemců se každoročně nedostane. Podmínkou je maturita, posluchači mají index,“referuje Ilona Kellerová. Testy a závěrečné práce jsou dobrovolné, ale kdo chce, může absolvovat se vší parádou včetně promoce.
Jedenasedmdesátiletá Milena Ničová učila na základní škole v Krušných horách. Do Prahy odešla za manželem a až do důchodu pracovala v kanceláři. Teprve v penzi našla čas uspokojit svůj zájem o výtvarné umění a historii. Díky Univerzitě třetího věku.
„Z kvality přednášejících jsem naprosto nadšená. V hodině sedíme jako myšky, kdyby spadl špendlík, uslyšíte to. A oni zase chválí nás posluchače,“líčí seniorka.
Dokud jsou ještě fit
Podle expertů je čtvrtý věk definován jako období konce soběstačnosti, kdy se člověk stává závislým na cizí pomoci. Ten třetí je takříkajíc poslední šancí, jak si ještě užít života. To si dobře uvědomuje třiasedmdesátiletá Anežka Fridrichová. Když odešla do penze, dolehla na ni bezradnost.
„Přemítala jsem, co budu dělat. Dnes mám za sebou přednášky pedagogiky, politologie, dějin Dálného východu... a nakonec mně nestačilo jen studovat,“podotýká seniorka. Nyní předsedá klubu absolventů, který vznikl v roce 2008 a je otevřeným společenstvím pro studenty U3V.
„Pořádáme přednášky, vycházky, exkurze či autorská čtení. Vydáváme i časopis složený z příspěvků posluchačů. Nejlepší nápady, co podniknout, mě napadají, když večer ulehnu do postele,“usmívá se Fridrichová.
Jeden z laických defibrilátorů by kraj rád umístil i do stanice lanovky na Růžové hoře, kolem níž prochází mnoho pěších turistů. Náčelník lanovky na Sněžku Jiří Martinec by byl pro. „O pořízení defibrilátorů minimálně půl roku uvažujeme, takže kdyby nás podpořil ještě kraj, bylo by to výborné. Na začátek prosince máme dokonce naplánované školení,“prozradil Martinec, podle něhož by defibrilátory na Růžohorkách i Sněžce měly opodstatnění.
„Kromě pana Klepše jsme letos na Sněžce měli v srpnu dva podobné případy. Na začátku srpna záchranáři jednoho pána rozdýchali přímo na Sněžce a pak ho dopravili vrtulníkem do nemocnice a o necelé dva týdny později na úpatí hory pod lanovkou zkolaboval nějaký běžec, kterého se bohužel nepodařilo zachránit, protože se to stalo v terénu a neměl pomoc hned,“uvedl Martinec.