Co udělá Kurz Vysoká laťka vítěze rakouských voleb
„Zázračné dítě“rakouské politiky Sebastian Kurz se má ve svých 31 letech stát kancléřem. Co od něj může Evropa čekat?
Pravděpodobný kancléř Rakouska Do jedenatřicetileté politické komety vložili voliči velké naděje. Podle rakouských komentátorů bude pro mladého šéfa lidovců těžké naplnit očekávání.
Za necelý půlrok se Sebastianu Kurzovi podařilo téměř nemožné: dovedl skomírající lidovce (ÖVP) k přesvědčivému vítězství v nedělních parlamentních volbách, srazil vysoké preference krajně pravicové FPÖ a s nimi i kancléřské choutky předsedy Heinze-Christiana Stracheho a ve svých 31 letech míří do Hofburgu, aby se stal historicky nejmladším premiérem evropského státu.
Na to všechno mu stačilo pět měsíců. Vedení lidovců převzal letos v květnu a přetvořil je ve stranu jednoho muže, tedy sebe. Její tradiční černou barvu nahradil tyrkysovou a k ní připojil oblíbený „protisystémový“image.
Je to kombinace, která funguje. Mnozí v Kurzovi vidí politika nového typu, ještě mladší verzi francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a kanadského premiéra Justina Trudeaua. „Zejména ženy ve středním věku v něm vidí ideálního zetě a z toho se mu daří těžit,“říká Vídeňanka Anni.
Kurz není v rakouské politice žádnou novou tváří, a přestože má jako nejvyšší dosažené vzdělání maturitu, jeho životopis žádnou prázdnotou nezeje: byl mimo jiné radním Vídně, vedoucím úřadu státního tajemníka pro integraci, poslancem s největším počtem přímých hlasů, prosadil novelu zákona o islámu a uzavření balkánské trasy.
Teď vyhrál s kampaní slibující novou politiku, podobně jako nedlouho před ním právě Macron – i proto už některá média Kurze překřtila na „Macrona Východu“. Stejně jako on chce změnit zavedené pořádky. „Takhle už to dál nejde,“říkal například letos v květnu těsně předtím, než vyzval k předčasným volbám. Opakované velké koalice socialistů a lidovců podle něj zemi nepřinášejí nic dobrého.
Tím ale podobnosti obou politiků pomalu končí. Zatímco Macron ve své předvolební kampani znovu obrátil pozornost směrem k Evropské unii a potřebným reformám ohledně jejího fungování, u Kurzových voličů zabrala témata související s masovou imigrací.
„Kdo nelegálně překročí evropské hranice, ztratí možnost požádat tady o azyl,“říká Kurz. Převzal tak část témat krajně pravicové FPÖ, která ale zabalil do líbivějšího a přijatelnějšího obalu. „Program FPÖ v těchto volbách podpořilo šedesát procent voličů,“řekl v reakci na první výsledky předseda FPÖ Strache s odkazem na součet hlasů obou stran.
Kurz klade důraz na těsnější evropskou spolupráci v otázce bezpečnosti a obrany vnějších evropských hranic, stejně jako mezinárodního obchodu. V sociální oblasti by pak podle něj měly státy rozhodovat samostatně. Kritický je také ohledně Turecka a jeho eventuálního vstupu do EU.
Tato témata budou důležitá zejména ve druhé polovině roku 2018, kdy Rakousko převezme po Bulharsku předsednictví Evropské unie a bude moderovat diskusi o dalším vývoji Evropy.
Ve čtvrtek má rakouské ministerstvo vnitra vyhlásit oficiální konečný výsledek a v pátek pak prezident Alexander Van der Bellen podle všeho pověří Kurze sestavením vlády. Ačkoli není zatím vyloučena žádná možnost, jako pravděpodobná varianta se nyní jeví právě spolupráce ÖVP s FPÖ.
Koalice lidovců a Svobodných by měla v 183členném parlamentu podle všeho dohromady 113 mandátů. ÖVP i FPÖ chtějí snižovat daňovou zátěž, učinit rakouský sociální systém méně atraktivní pro přistěhovalce a rozvíjet prvky přímé demokracie. V zahraniční politice jsou Kurz i Strache pro užší spolupráci se zeměmi visegrádské čtyřky a skepticky se dívají na snahy o těsnější integraci eurozóny.
Kurzova pozice ale není jednoduchá, Rakušané do něj vkládají velké naděje. „Laťka je položená velmi vysoko. V triumfu, jako je tento, už leží zárodek příští porážky,“soudí list Salzburger Nachrichten. „Sebastian Kurz bude posuzován podle očekávání, která vyvolal. A ta jsou obrovská.“