Domácí lékař Aby léky neškodily
To od nich samozřejmě očekáváme, ale často sami zaviníme, že jeden nebo i druhý ohem větší opatrnost!
My Češi bohužel v konzumaci léků patříme mezi přeborníky – a jak jejich spotřeba stoupá, roste i riziko špatného užívání. Jen v důsledku nežádoucích lékových interakcí je u nás ročně hospitalizováno přes tři tisíce lidí a těch, co zaplatí životem, je ke dvěma stovkám! Právě teď na podzim, kdy máme tendenci se „ládovat pilulkami“ještě víc než jindy, musíme být mnohem obezřetnější.
Čím víc, tím líp neplatí
Hlavní zásadou je nepřekračovat dávkování, které určil lékař, doporučil lékárník nebo je uvedeno v příbalovém letáku. I zdánlivě nevinné léky mohou ve vyšším množství způsobit závažné komplikace. Také si ale musíte hlídat, abyste nebrali další lék s toutéž účinnou látkou (např. při viróze více přípravků s paracetamolem). Tomu se říká léková duplicita a dojít k ní může také tím, že si necháte léky předepsat od několika různých lékařů, aniž byste jim řekli, co už berete.
Kromě toho rozlišujte, jestli léky užíváte v akutním režimu (tj. při akutních bolestech, chřipce apod.), nebo mimo akutní stav. V prvním případě se řiďte dávkováním na letáku (např. brát 1–2 tablety 3x denně), ale ve druhém jich berte mnohem méně! Jestliže máte akutní potíže déle než 3–5 dní nebo se u vás často opakují, musíte se jít poradit s lékařem. Řada léků snadno a rychle vyvolá závislost (přípravky proti bolesti, na spaní, ale třeba i některé nosní spreje aj.), což je pak opravdu závažné.
Ale na druhou stranu neberte léků méně, než máte. Třeba antibiotika se u nás v současné době skoro démonizují. Je sice skutečně špatně užívat je v případech, kdy nemohou pomoci, ale jsou-li na místě, doužívejte je tak, jak řekl lékař (jinak si vypěstujete bakterie, které budou vůči nim rezistentní). Samovolně si nesnižujte ani dávkování jiných předepsaných léků, mohlo by to mít fatální následky.
U řady chorob nezbývá než se smířit s tím, že budete léky muset brát po zbytek života (diabetes, hypertenze, zvýšený cholesterol, nemoci štítné žlázy aj.). Důležité je respektovat i pravidla užívání (před jídlem, po jídle apod.) a nekonzumovat zároveň to, co účinnost léků mění nebo v souvislosti s nimi může vyvolat nežádoucí reakci (často jsou to např. citrusy, mléčné produkty, třezalka).
Doplňky stravy nejsou léky
Rozdíl je především v tom, že doplňky stravy jsou (zjednodušeně řečeno) testovány jako potraviny – to znamená, že musí být zdravotně nezávadné a obsahovat to, co je uvedeno na obalu. Ale nic víc. Nemusí mít žádný prokazatelný léčebný efekt. Na rozdíl od toho přípravky testované jako léčiva zaručují léčebné účinky, což musí být prověřeno náročnými, rozsáhlými a dlouhodobými studiemi – proto jsou taky dražší. Neznamená to nutně, že ty první nemohou přispět k terapii některých potíží, ani že ty druhé každému za všech okolností pomohou, ale chcete-li se opravdu léčit, pak sáhněte po léčivu. Někteří odborníci skepticky prohlašují, že doplňky stravy jen vyrábějí drahou moč – většinou totiž látky, které obsahují, vyjdou bez účinku z těla ven. Buď proto, že je nepotřebujete, nebo proto, že jsou ve formě, kterou organismus nedokáže vstřebat. Přímo otrávit se jimi nemůžete, ale předávkovat ano, a taky mohou být v interakci s léky, které máte užívat.
Ani bylinky nejsou bez rizika
V řadě rostlin se vyskytují velmi účinné složky, které jsou opravdu terapeuticky funkční – tudíž je třeba k nim přistupovat jako k lékům. To znamená vybírat takové, které jsou vhodné pro určitý druh potíží, nejsou kontraindikací vzhledem k případným chorobám (nebo těhotenství) a nezpůsobují nežádoucí interakce s užívanými chemickými léčivy.
Zároveň platí, že co je v určitém množství lékem, se ve vyšší dávce může stát jedem. Rozhodně tedy není vhodné pít bylinkové čaje jen tak na žízeň, bez ohledu na výběr a množství (byť se to někdy doporučuje – např. při redukčních dietách). Lidé trpící chronickými onemocněními (hypertenze, diabetes, kardiovaskulární nemoci, nádorové choroby, potíže s ledvinami, játry, žaludkem apod.) by se v každém případě měli před zahájením jakékoli bylinné léčby poradit s lékařem. Mnohé z bylinek totiž zvedají tlak (lékořice, skořice, maté…), zvyšují riziko krvácení, takže se nehodí např. před operací nebo zubařským zákrokem (ginkgo biloba, ženšen, třezalka, zázvor…), nebo mají jiné vedlejší účinky. Často také obsahují látky, jež se nemohou kombinovat s některými léky (například třezalka se nesmí užívat společně s antidepresivy, hloh s léky na srdce, fenykl či andělika při lécích upravujících srážlivost krve aj.). Mimo to např. již zmíněná třezalka účinky některých léků snižuje – včetně třeba hormonální antikoncepce (což by mohlo způsobit sice ne nemoc, ale rozhodně „překvapení“). Byliny mohou vyvolat i alergický záchvat – např. jinak bezpečný heřmánek by se proto neměl užívat dlouhodobě (dokáže nově vytvořit alergii i u dosud nealergika). Jiné rostliny zase zvyšují citlivost ke slunečnímu záření a v kombinaci s ním mohou vyvolat potíže (třezalka, andělika…), další by mohly dráždit žaludek, způsobovat kožní nebo dýchací problémy apod. I zdravému člověku hrozí předávkování – týká se to mimo jiné bylin se sedativním účinkem (muškátový oříšek, andělika, kozlík…). Některé rostliny (např. jmelí) se vůbec nesmějí brát bez dohledu lékaře.
Obecně platí, že během gravidity je nejlepší neužívat žádné léky (ani chemické, ani přírodní) a v případě nemoci brát jen to, co doporučí lékař. Nevhodné jsou např. pelyněk, celer, petržel, šalvěj, tymián, aloe, hřebíček, skořice (mohou i vyvolat předčasný porod apod.). Pozor i na průduškové, urologické a trávicí čaje. Proti těhotenským nevolnostem často doporučovaný zázvor je bezpečný jen v malém množství (např. ve formě bonbonů) a pouze v počátku gravidity. Stejně přísná omezení platí i pro děti – nedávejte jim žádné bylinné léky, pokud vám to neschválí pediatr.