REKONSTRUKCE SPECIÁL
Stavební novinky, rady, tipy
Půdní byt má nádech nevšednosti, exotiky, bohémství. Otevřené prostory loftu s vysokým stropem umožňují dodatečně vestavět patro, galerii, upravit dispozice. „Vždycky jsem snila o takovém bydlení. Fascinovaly mě vzdušné vibrující prostory s originálním charakterem,“vzpomíná Marta, která zrekonstruovala půdu a vybudovala byt 4+kk o velikosti 209 m2. V přízemí je obývací pokoj a jídelna, kuchyně a sociální zázemí. Do patra umístila tři pokoje, šatnu, pracovnu, velkou koupelnu a terasu. Projekt řešil rovněž dostatek úložného místa v komorách, i to, že výtah zajíždí až k bytu.
„Vyrůstala jsem na kopci na Letné, byla jsem zvyklá na zeleň. Holešovice, bývalá dělnická čtvrť, mívaly industriální nálepku, nenapadlo mě, že tu budu někdy žít. Dnes patří tato lokalita u Vltavy k nejvyhledávanějším,“říká designérka, která se v životě dostala postupně i k oblíbené profesi. Má ji v rodině, babička i děda totiž stavěli. Nejdřív se ale přihlásila na anglistiku a politologii. Protože ji nevzali, rozhodla se, že bude cestovat. Tehdy rázně zakročila matka a dala jí na vybranou – buď škola, nebo práce. „Vystudovala jsem vysokou školu ekonomickou, což byl nejlepší nápad. Znalosti se mi potom mnohokrát hodily,“konstatuje Marta.
NA MEZINÁRODNÍ PŮDĚ
Do ciziny odjela a časem se podílela na větších stavebních projektech. Nejdřív v Německu, následovaly Milán, Řím, Barcelona,
Mallorca. „Nejvíc mi k srdci přirostla Itálie. Je dobré žít nějakou dobu v zahraničí, doporučuji – otevře to obzory, kulturní vnímání, toleranci. Došla jsem k tomu, že méně je více, což platí v módě i v interiéru. Násilným skloubením všeho možného harmonie nedocílíte. Mám vlastní svět barev, architektury, designu, vnímám to podvědomě, trendy sleduji jen v technologiích, usnadní nám život. Ty ostatní týkající se barev a módy mají omezenou životnost. Je to uměle vyvolaná potřeba,“je přesvědčená Marta.
Manžel Zoltán do zařizování bytu nestihl příliš zasáhnout, ale je spokojen. Je původem Maďar a žil v různých částech světa. Má vyhraněný styl, vyznává kvalitu designových a architektonických ikon, obdivuje styl art deco, newyorský styl 50. a 70. let. „Líbí se mi vzdušný prostor obýváku, taky naše ,disko‘ koupelna. Nejlepší je propojení ložnice s terasou,“chválí byt, ale i čtvrť, v níž oceňuje kvalitní gastronomii, stezky okolo řeky a blízkost parku Stromovka.
PŮDNÍ OŘÍŠKY
„Byla jsem hodně mladá, dnes bych do toho nešla. Najít volnou půdu byl několikaletý boj,“připomíná Marta. Nakonec našla jednu klasickou ,holubí‘. Zamilovala se do místa a přistoupila na související požadavky. V rámci rekonstrukce nechala na své náklady opravit společné prostory domu, střechu či okapy. Nájemníkům se rekonstrukce vyplatila, vylepšil se jim totiž standard byprosadit. dlení. Získali nový výtah, domovní dveře, schránky i rozvody domovních telefonů.
„Okamžitě jsem cítila potenciál místa. Ale to vidím vlastně pokaždé,“komentuje pobaveně Marta a upřesňuje: „Projekt jsem řešila s památkáři, abychom nenarušili atmosféru domu a jeho okolí. Od začátku jsme museli zohlednit statická omezení. Nebylo možné umístit na střeše těžkou vířivku, instalovat podlahové topení ve spodní části bytu kvůli potřebné tloušťce vrstvy betonu. Co se muselo řešit a rozlousknout, byla terasa. Původní měla být přes celou střechu, což se nepodařilo „Dispozice a funkce místností spojených s terasou se měnily nejvíc. Půda starého domu zkrátka není zelená louka. Každopádně skloubení výhledu na industriální část Holešovic, zároveň moderní výstavbu i sedlovou střechu s komíny, jsem od začátku chtěla zachovat. Proto tu máme skleněné zábradlí, aby výhled nebyl ničím rušený,“vysvětluje Marta.
K OBRAZU SVÉMU
„Od dětství jsem zvyklá mít okolo sebe obrazy. Visely u prarodičů i doma. Kombinovala jsem je nahodile, pár jsem jich přestěhovala z předešlého bytu,“říká Marta. Stejně tak postupovala při zařizování nábytkem. Jednotlivé kousky vybírala od značek Kare, Miniforms, Reflex... Postele vyrobili truhláři na míru. „Částečně jsme to poskládali ze zbytků. Říkali jsme si, že až bude víc času a peněz, uděláme to pořádně,“
dodává zbytečně skromně Marta, která si dala záležet i na koupelnách. Základem té největší v patře je kruh – charakteristický tvar sanity z kolekce Istanbul, již navrhl známý britský designér Ross Lovegrove. Stěny a podlaha jsou obložené šedým mramorem.„I když vím, že přírodní kámen má nedostatky, neodolala jsem. Jeden druh je dovezený z Itálie, druhý z ostrova Ibiza.“
Spojovacím prvkem obou úrovní bytu je schodiště. Aby plnilo i funkci uměleckého artefaktu, bylo třeba vybrat optimální materiál a technologii, která upravila jeho vzhled podle Martiny představy. Nemělo působit příliš výrazně, je tudíž záměrně odlehčené skleněným zábradlím. „Mám ráda okolo sebe přírodní materiály, takže máme v celém bytě parkety s klasickým stromečkovým vzorem. Dřevo působí dobře v kombinaci s ocelovou schodnicí, kterou pocitově otepluje,“doplňuje ještě Marta.