Sjezd jednoho muže. Si Ťin-pching válcuje vše
Čínští komunisté se radí, jak neztratit tah na bránu a posílit moc
Velká hra o trůny se rozběhla na plné obrátky.
V Číně začíná klíčový 19. sjezd všemocné komunistické strany, na němž se 2 287 pečlivě vybraných delegátů bude celý týden radit, jak dále postupovat, aby se říše středu co nejdříve stala vůdcem nového světového řádu. Země má slušně našlápnuto, jako světový šampion globalizace v mnoha směrech všechny válcuje, tak jen to nepokazit, zní v podtextu monstrózního zasedání.
Na sjezdu, který se koná jednou za pět let, se očekávají rozsáhlé personální změny – vše už ovšem je, jak v Číně bývá zvykem, dopředu pečlivě dohodnuto v zákulisí, to jen ostatní ještě neznají detaily.
Další pětiletý mandát
Přinejmenším jedno je jisté – ona „škatulata, hýbejte se“, k nimž dojde na nejvyšších místech, ještě posílí pozici prezidenta Si Ťin-pchinga, který je už nyní jedním z nejmocnějších představitelů moderní čínské historie. Si pak bude potvrzen na dalších pět let ve své funkci.
Si Ťin-pching prostě v současné mocenské hierarchii nemá konkurenci. Pevně drží opratě a většina Číňanů je přesvědčena, že právě on je tím správným mužem, který dovede zemi k nejsvětlejším zítřkům.
Není proto divu, že řada odborníků hovoří o 19. sjezdu jako o „sjezdu jednoho muže“– Si Ťin-pchinga.
„Připomíná to korunovaci,“řekla o holdu, jehož se podle všech předpokladů má vůdci na sjezdu dostat, americká expertka na Čínu Elizabeth Economyová.
Lapidárně vystihl nezpochybnitelné vůdcovství Si Ťin-pchinga Jeff Wasserstrom, sinolog z Kalifornské univerzity. Na žádost CNN, aby vyjmenoval pět nejmocnějších lidí Číny, odpověděl: „Si, Si, Si, Si a Si“.
Politický kurz 19. sjezdu předznamenala radikální reforma armády, jíž se vyznačoval první pětiletý mandát Si Ťin-pchinga. „Vedle obrovské čistky postihující nejvýše postavené zkorumpované generály prezident armádu modernizoval,“uvedl pro list Guardian politolog Cheng Li. Upevnil také moc civilní Ústřední vojenské komise (jíž je šéfem) nad ozbrojenými silami,“dodal Cheng Li.
Největší změna od dob Maa
Až 90 procent ze 300 delegátů z řad armády se sjezdu nyní účastní poprvé, což představuje nejrozsáhlejší proměnu vojenské elity v dějinách ČLR. Sítem čistek, jejichž jmenovatelem byla většinou korupce, neprošlo od posledního sjezdu deset procent z 376 členů ústředního výboru partaje. Dalších zhruba 200 členů odchází do politického důchodu. V ústředním výboru se tedy obmění až 70 procent členů, což je nejvíc od 9. sjezdu v roce 1969. Že drtivá většina nových kádrů bude zcela loajální k Si Ťin-pchingovu vedení, to je více než zřejmé.
Dokonce se proslýchá, že Si Ťin-pching si prosazováním svých věrných do nejvyšších funkcí, okázalým pěstováním kultu své osobnosti a urputným potlačováním jakékoli opozice upevňuje moc proto, aby po uplynutí dalšího pětiletého mandátu mohl v čele Číny setrvat i nadále (existuje nepsané stranické pravidlo, že vůdce je po 10 letech vystřídán). Nasvědčovalo by tomu i to, že dosud není znám žádný jeho předpokládaný nástupce. To všechno jsou však zatím jen spekulace.
Čínská mocenská pyramida
Komunistická strana je v Číně všudypřítomná a nekompromisní. Až to trochu připomíná mafii. Má své pobočky v každé vesnici, v policii, armádě, zkrátka všude. Na druhou stranu se strana už tak nevystavuje na odiv jako v minulosti a vše kontroluje z pozadí. Možná proto mají zahraniční návštěvníci často pocit, že komunismus je v Číně už hudbou dávné minulosti. To se ovšem pletou, byť partajníkům už dávno nejde o Marxe nebo o Maa, ale pragmaticky o moc jako takovou.
„Strana je jako bůh. Je všude, jen ho nevidíme,“citoval jednoho profesora z Pekingské univerzity publicista Richard McGregor. „Její ideologií je moc a obrana moci,“dodal sinolog Richard Baum.
Také název nejvyšší čínské funkce poněkud mate. Její titul zní prezident, ovšem pravým důvodem moci prezidenta je jiný titul – generální tajemník komunistické strany. Obě funkce jsou vždy spojeny v jediné osobě. Samozřejmě, Čína má také vládu (v čele s premiérem) a parlament. Tyto orgány však fungují víceméně jako loutky. Vše rozhoduje strana, zákonodárci to odsouhlasí a vláda provede (existuje tu samozřejmě personální propojenost).
V čele partaje stojí ústřední výbor, který se schází přinejmenším jednou ročně. V mezidobí vykonává jeho pravomoci 25členné politbyro. Jeho sedm nejvýznamnějších členů pak tvoří nejužší vedení, tzv. stálý výbor politbyra. To jsou ti nejmocnější z mocných.
Prezident ovšem nemá být svrchovaným vládcem – stálý výbor jako nejvyšší rozhodovací orgán by měl vládnout kolektivně. Alespoň tak to stanovil reformátor Teng Siao-pching po roce 1978. Právě proto, aby se předešlo výstřelkům z Maových dob. Nyní se však zdá, že Si Ťin-pching na to stále více „zapomíná“.