Koho pobaví Bajkeři?
Fakt, že Snowboarďáci byli jen jedni, platí po premiéře filmu Bajkeři dvojnásob. Nová komedie o teenagerech totiž neví, koho má bavit.
Není nic strašidelnějšího než film pro mladé, který vychovává. Dokonce tak názorně, že tři náctiletí vyznavači virtuálního internetového světa prohlásí po pár dnech na kolech a po prvním polibku, že „tohle je lepší než jakákoli hra“. Jako by polepšené Bajkery platil vládní program Sportem proti otylosti mládeže závislé na sociálních sítích – vždyť klipovou reklamu připomíná celým svým nablýskaným obalem leteckých záběrů nad duchaprázdnou obsahovou nicotou.
Opsaní Rafťáci
V rebelském věku se nad podobnou zábavou ohrnuje nos, navíc i typ smíchu, jejž obstarává převážně trapný nadsamec v podání Pavla Nečase, míří spíše ke starší generaci milovníků lidových taškařic. Mimochodem Nečasův obejda trénuje mladé sportovkyně a svádí macechu jednoho z výrostků, čímž kopíruje pokračovatele Snowboarďáků – letní Rafťáky, kde dívčí vodácký kurz vedl neméně vlezlý macho, pronásledující zase maminku jednoho z hlavních hrdinů. Od scenáristy formátu Petra Kolečka by člověk čekal více sebeúcty.
Že se projekt zaplevelí okatými sponzorskými výrobky včetně doslovně zmíněného produktu vinařského producenta snímku, na to už si divák trpně zvykl. Od režiséra Martina Koppa nemůže ani žádat, aby product placement zručněji zakrýval, zvláště když se mu nedostává obalového materiálu v podobě situačního humoru. Vtipy se omezují na slovní hrátky, takže výsledek připomíná spíše estrádní scénky z televizního silvestra. Ono se totiž v Bajkerech vlastně nic nestane. Ve dne hoši otráveně šlapou do pedálů, zatímco je pohledná macecha coby vedoucí krkolomně motivovaného společného výletu nabádá, aby raději koukali na krásu přírody než na displeje telefonů. Večer hledají, kde by mohli mobily dobít, a buřty pečené na táboráku považují za karcinogenní. Aby se dostálo zadání či spíše zdání teenagerské podívané, jeden z nich má na YouTube pořad o módě, kde se vydává za homosexuála, což nejen při koupeli s nahými slečnami vyvolá „veselá nedorozumění“.
Ve stopě Vinařů
Nicméně nebýt právě spolehlivé pohlednosti dívčích těl, španělské hudební mezihry a Nečasovy vděčné, třebaže umolousané karikatury, těžko by se Bajkeři dočkali i té upocené třicetiprocentní známky s tradiční pětiprocentní přirážkou shovívavosti vůči celovečerní prvotině.
Věčná škoda, že naše distribuční statistiky sdělují pouze počty diváků, nikoli i složení publika podle věku či pohlaví jako jinde. Výrostci, které hrají Adam Mišík, Jan Komínek a Vojtěch Machuta, představují totiž tak přehnané „mimoně“, že už snad ani dětem nemohou být k smíchu. A Hana Vagnerová, jež jim radí, že mají své sedmnáctileté vrstevnice „pozdravit a usmívat se na ně“, jim musí připadat jak z Marsu.
Takže nakonec Bajkeři směřují do široké náruče takzvaných rodinných komedií pro všechny a pro nikoho, které svůj hlavní účel splní uvedením na obrazovce. Jmenovitě na Primě, kde se scenárista, režisér, producent i někteří herci potkali už na seriálu Vinaři. Ostatně Bajkeři či Vinaři, vyjde to nastejno.