Hrad návštěvníkům odhalí stopy Plečnika a objevy archeologů
Pražský hrad dnes zahajuje výstavu, která představí jeho prvorepublikovou přestavbu i vzácné nálezy sahající až do 14. století.
PRAŽSKÝ HRAD Podobně jako dnes veřejnost často nelibě nese stavební zásahy v centru města, vzbuzovala negativní reakce ve dvacátých letech minulého století proměna Pražského hradu pod vedením slovinského architekta Josipa Plečnika.
„Kdo nařizuje tyto práce a kdo za ně zodpovídá?“hřímal v roce 1922 komentář v Národních listech. Reagoval na bourání hradeb z roku 1848. Ty musely ustoupit Plečnikovým úpravám Jižních zahrad.
Tématu obnovy Pražského hradu v letech 1918–1929 i reakcím tehdejší veřejnosti se věnuje nová výstava, kterou mohou návštěvníci Hradu od dnešního dne zhlédnout v Tereziánském křídle Starého královského paláce.
„Výstava lidem představí, kterak se Hrad změnil ze zchátralého znaku habsburské moci v symbol nové, demokratické republiky. Kromě změny stavební podoby výstava zachytí i výsledky rozsáhlého archeologického a stavebně-historického průzkumu, který během obnovy Hradu probíhal,“říká mluvčí Správy Pražského hradu David Šebek.
Jednou ze zásadních úprav hradního areálu byla například obnova Jižních zahrad. „Jejich počátek sahá do poloviny 16. století, kdy Pražský hrad obýval arcivévoda habsburský Ferdinand Tyrolský. Postupem času však zahrady chátraly a zlom nastal až ve dvacátých letech minulého století, kdy se úprav ujal Josip Plečnik,“popisuje Tomáš Zubec z Archivu Pražského hradu a jeden z autorů výstavy.
V Tereziánském křídle mohou návštěvníci vidět třeba fotografie ze stavebních prací na zahradách nebo sledovat příběh čtyřicetitunové žulové mísy, která dodnes zdobí Rajskou zahradu.
Trámy původní zástavby
Velká část výstavy se věnuje archeologickým pracím, které byly nedílnou součástí prvorepublikové přestavby Pražského hradu.
Lidé tak mohou vůbec poprvé spatřit třeba dřevěné trámy jednoho ze srubů, které tehdejší archeologové objevili pod třetím nádvořím. „Jedná se o fragmenty původní dřevěné zástavby z 11. a 12. století,“popisuje exponát Jana Maříková Kubková z Archeologického ústavu Akademie věd.
Pod třetím nádvořím objevil stavitel Karel Fiala při stavbě nové kanalizační sítě v letech 1919 a 1920 také základy románského kostela, který je dnes známý pod jménem kostel svatého Bartoloměje. Jeho zbytky jsou pod nádvořím uchovány ve speciálním sarkofágu, který navrhl architekt Plečnik. Trojrozměrný model sarkofágu se základy kostela mohou návštěvníci výstavy prozkoumávat na jedné z obrazovek.
Dalším exponátem je dřevěná vodovodní trubka ze 14. století, která přiváděla na Pražský hrad vodu z oblasti Liboce. Stavbaři ji nalezli na Jiřském náměstí při úpravách taktéž ve 20. letech.
„Díky tomu všemu získali archeologové zcela novou představu o tom, jak mohl Hrad vypadat ve středověku,“uvádí Maříková Kubková a dodává, že archeologické práce v letech 1918 až 1929 byly na tehdejší evropské poměry na velmi vysoké úrovni. Pracoviště Archeologického ústavu na Pražském hradě se stalo dokonce jádrem české archeologie. „O působení Archeologického ústavu na Hradě se zasloužil především Tomáš Garrigue Masaryk, který dospěl k názoru, že se má o Hrad starat odborná instituce,“říká Maříková Kubková.