Satoranský startuje rok druhý. Bude klíčový?
Přišel, aby Plzeň a sám sebe vrátil Cíl trenéra Pavla Vrby se pomalu začíná blížit.
Jan Palička fotbalový reportér MF DNES Miroslav Němý sportovní reportér MF DNES
Vše nasvědčuje tomu, že by mělo být lépe. Jenže basketbalová NBA je jednou z nejprestižnějších soutěží světa i proto, že v ní jisté není takřka nic.
Ikonická liga odstartovala dvěma zápasy v noci na dnešek. Washington Wizards v sestavě s Tomášem Satoranským, jediným Čechem na soupiskách, začínají v noci na čtvrtek.
Druhá sezona mezi nejzručnějšími a také často nejsobečtějšími basketbalisty planety má pro Satoranského jasný motiv – lépe „prodat“to, co umí. Což má zásadní podmínku. Čech, jenž 30. října oslaví 26. narozeniny, potřebuje dostat větší prostor než při premiéře, kdy naskočil do 57 duelů, v průměru na 12,6 minuty.
Kouč Scott Brooks o něm v létě řekl, že „umí hrát na pozicích jedna, dva i tři“. Spíš než pevný záskok
„Teď už Viktorku sleduju zvenčí, ale Vrbův rukopis tam vidím jednoznačně,“líčí ikona Pavel Horváth, dnes kouč druholigového Sokolova.
„Pan Vrba vnímá fotbal pořád stejně a skoro do puntíku pracuje podle stejných tréninkových šablon. Jeho styl funguje a já jsem rád, že můžu být jeho součástí,“vděčně dodává Daniel Kolář. Byl to právě on, kdo v neděli nádhernou hlavičkou sestřelil Spartu a přidal na vítěznou šňůrku desátý korálek.
Viktoria vládne. Sice to od ní není tak ofenzivní, nápaditý a někdy až riskantní gejzír jako před lety, ovšem její statistiky omračují. Deset kol, třicet bodů, skóre 21:3. Osmibodový náskok na druhou Slavii, patnáctibodový na šestou Spartu. „Nejedeme zase až tak suverénně, jak naznačuje bodový zisk,“brzdí Vrba euforii.
Jistě, pár zápasů vyhrál s klikou (třeba ten nedělní na Letné), rád by omezil hluché pasáže a potřebuje zkvalitnit upracovaný střed pole (Hořava, Hrošovský), ale štěstí jde za hvězdného rozehrávače Johna Walla by tak z něj měl být ceněný univerzál. A důvody k víře tu jsou.
Možnosti se otevírají...
Zaprvé a především: úvodní rok je pro Evropany v NBA vážně těžký, v současnosti určitě mnohem složitější než třeba přechod evropského hokejisty do zámoří. Individualistický svět, jiný styl, delší zápasy...
„Pro hráče ve druhé sezoně je to daleko jednodušší. Člověk ví, jak to chodí, zná pravidla tréninků i spoustu dalších věcí,“líčil v říjnu pro iDNES.cz a včera to doplnil: „Cítím se tento rok uvolněněji, neřeším tolik nových věcí kolem sebe a soustředím se jen na hru.“
A dál: soudě dle generálky se Satoranskému povedlo vypilovat střelbu, proti New York Knicks proměnil pět ze šesti pokusů z pole; kvůli tomu ostatně individuálně trénoval u specialisty v Německu.
„Pro mě je důležité, abych hrál agresivně a nehledal někdy až moc přihrávku. Musím se snažit využít prostor, který je mi daný,“popisuje. Jeho Wizards se rovněž netají tím, že nutně potřebují zkvalitnit defenzivní práci – a v tom Satoranský nikdy nezaostával.
Možnosti pro minutovou expanzi se nabízejí. Jakkoli patří Washington k širší špičce Východní konference, je tomu tak hlavně díky síle úvodní pětky vedené superstar Wallem a Bealem. Lavička tak silná není.
Ideální a vysněný scénář tedy vypadá zhruba následovně: Satoranský si vybojuje pozici šestého či sedmého hráče v rotaci, bude pravidelně sbírat minuty a díky výrazně vylepšené střelbě přikrášlí své dosud dost nevýrazné statistiky (2,3 bodu, 1,5 doskoku, 1,6 asistence).
... ale rizika zůstávají
Být optimistou však neznamená přehlížet potenciální nástrahy. Tou největší je představa, že by Satoranský zase musel většinu času strávit povzbuzováním ostatních.
„Byl bych rád, kdyby v jeho situaci nastal posun. Ať už v rámci hierarchie Wizards, nebo posunem do jiného týmu,“řekl o něm Jiří Welsch, který spolu s Jiřím Zídkem a Janem Veselým doplňuje pouhé kvarteto Čechů, kteří kdy v NBA nastoupili. „Všichni víme, jaký je soutěživý typ, nechce sedět na lavičce. Nemyslím, že by takovou situaci vydržel moc dlouho.“
V hlavním městě USA chodí fanoušci nově nikoli do Verizon Center, nýbrž do Capital One Areny. Symbolická „nápověda“pro Satoranského – i jemu by se hodilo, kdyby se na stejném místě odehrávaly jinak pojmenovatelné události.
V létě se oženil, má za sebou solidní přípravu, v reprezentaci vyčníval při neúspěšném tažení na Eurobasketu: „Trošku sebevědomí jsem si odnesl i z nároďáku. Teď jsem dostal spoustu minut prakticky v každém zápase, takto to ale bylo i loni. Uvidíme, co se stane v sezoně.“
Pro jeho kariéru v NBA bude rok druhý patrně tím nejdůležitějším.