O co letos jde
Vprvní řadě jde o to, kdo sestaví koalici. Ale letošní volby rozhodnou také o tom, jak se změní pozice Česka v Evropské unii a NATO, kdo ovládne největší domácí politické strany v příštích letech, i mnoho praktických aspektů každodenního života. Vybíráme osm zásadních oblastí.
Naštvaní muži a proevropský klid
Česko si sice už v Evropské unii vysloužilo pověst rebelanta, naposledy kvůli odmítání kvót na uprchlíky. Po volbách to ale může nabrat ještě na obrátkách. S případným nástupem Andreje Babiše nebo Tomia Okamury či Vojtěcha Filipa a k tomu s Milošem Zemanem na Hradě by se z Česka stala dost možná nejradikálnější země v EU, která nevěří na společná mezinárodní řešení a chce si všechno dělat po svém. Častěji bychom slýchali o CZexitu nebo silácká slova a řešení, která však bývá problém prosadit. Jak by chtěl třeba Okamura zakázat v Česku radikální islám? To ČSSD, KDU-ČSL nebo TOP 09 se o jednoduchá řešení nepokoušejí. Hledají spíš obtížně kompromis, což ale nemusí být v Evropě na škodu.
Z pacifistické země v evropské jestřáby
Česko dosud patří k pacifistickým zemím, do armády dává sotva jedno procento HDP. NATO přitom požaduje aspoň dvě. Zůstaneme i po volbách pacifisty, nebo se to výrazně změní? ANO, KSČM, SPD, ale i ODS totiž teď tlačí na změnu a z Česka tak naopak může být země válečných jestřábů.
Havlovská diplomacie, nebo Zemanův pragmatismus
Zrušení protiruských sankcí a nerozlišování, ať už obchodujeme se Západem, či Východem? To vůbec nevadí ANO, KSČM, SPD a prezidentu Zemanovi. Nebo orientace na Západ a embargo zemí, které se potýkají s dodržováním lidských práv? Mnohé strany v tom jasno nemají. Třeba z ČSSD sice zaznívá o odkazu Václava Havla a lidských právech, na druhou stranu její představitelé se v zájmu obchodů s Čínou distancovali od setkání ministra kultury Daniela Hermana s dalajlámou. Klíčová bude pozice premiéra.
Babiš na koni, nebo v koncích
I na domácí scéně se může mnohé změnit. Lídr ANO se vidí jako příští premiér. Ale pokud by jím nebyl, vyjadřuje se dost neurčitě, co dál. Už naznačil, že čekat čtyři roky v opozici by se mu nechtělo. Je tak možné, že by toto volební období bylo jeho poslední. Jenže co by pak dál bylo s hnutím ANO?
Nová síla pro liberály a konzervativce
TOP 09 chtěla být hlavní silou pro liberální voliče v Česku, jenže postupně od roku 2010, kdy se poprvé ucházela o hlasy voličů, ve volbách oslabuje. Letos se také rozhodne, jakou roli v ní nadále bude mít dvojice zakladatelů Miroslav Kalousek a Karel Schwarzenberg. Měsíc po volbách se koná volební sněm strany a i ji by tak mohly čekat zásadní změny. TOP 09 už mezi liberálními voliči vyrostla silná konkurence. Třeba v podobě Pirátů. Znovu ožít by však mohly i úvahy KDU-ČSL a STAN o vytvoření společné „třetí síly“. Lidovci sice z ambiciózní koalice na poslední chvíli vycouvali, což nadělalo v jejich vztahu se Starosty hodně zlé krve, ale programově i lidsky k sobě mají blízko.
Chvíle pravdy pro ČSSD a ODS
Tradiční strany, které byly zvyklé na výrazné dvouciferné výsledky, hrají o všechno. Pokud ODS nebo ČSSD skončí v opozici, a navíc by výsledkově zklamaly, dalo by se čekat personální zemětřesení. V ODS už by zřejmě skončila léta hájení pro Petra Fialu a do popředí by se mohli dostat ostřejší rétoři jako Václav Klaus mladší. V ČSSD by pak mohlo skončit celé vedení strany – nyní v čele s Milanem Chovancem – i volební lídr strany Lubomír Zaorálek.
O kolik víc si po volbách vyděláme?
O vyšších platech mluví všichni. Jednoznačně by si měli polepšit učitelé, v představách ČSSD, ANO, KDU-ČSL a SPD dokonce až na 130 procent průměrné měsíční mzdy, což na konci volebního období může být i 50 tisíc hrubého. Pravicové ODS nebo TOP 09 jsou v těchto slibech opatrnější. Zato chtějí snižovat odvody, a tak by si polepšit měli všichni. Tyto volby rozhodnou, jestli půjde o mírné snížení daní, jako navrhují ČSSD a ANO, výraznější snížení daní bez jakékoli progrese, které razí ODS, nebo si více vydělají jen ti, kteří mají děti, jako chce KDU-ČSL.
Budeme spěchat na přijetí eura?
Pokud by pokračovala současná vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL, brzké přijetí eura by asi prioritou nebylo. Výrazněji by na to tlačili jen lidovci, ČSSD by vyčkávala a ANO bylo spíš proti. Ale vláda by celkově byla proevropská. V případě, že by se k moci dostaly KSČM, ODS nebo SPD, přijetí eura by se stalo naopak tématem nežádoucím. Ale hlavně bude zajímavé sledovat názor Andreje Babiše, který už ho měnil několikrát. Nejdřív byl pro brzké přijetí eura, teď je proti.