Sedm miliard ročně Platby v gynekologii jsou živelné
MF DNES porovnala ceníky výkonů, které pojišťovny nehradí. Nejvíce lidé utratí v gynekologii a v očním lékařství.
Podle profesora Aleše Roztočila z gynekologicko-porodnického oddělení nemocnice v Jihlavě se příplatky za nehrazené výkony v gynekologii a porodnictví dnes vyvíjejí živelně. Jiná pravidla platí v Praze, jiná v Jihlavě či v Brně. „Ne vždy ale musí jít o kvalitnější služby nebo lepší péči jen proto, že si pacient něco zaplatí,“upozorňuje Roztočil.
Říkáte, že se příplatky v gynekologii a porodnictví vyvíjejí živelně. Máte na mysli, že některá zařízení vybírají příplatky i tam, kde nemají?
Ano. Některé porodnice například vybírají peníze za tlumení porodních bolestí, tedy za epidurální anestezii. To považuji za nemorální. Lékaři mají tlumit bolesti, to je jedno z jejich hlavních poslání.
Za jaké výkony nebo materiály jsou ženy ochotny si v gynekologii nejčastěji připlatit?
Poměrně krátkou dobu jsou na trhu preventivní prostředky proti srůstům, které jinak pojišťovna nehradí. Jde o takzvané antiadhezivní gely, které zamezují kontaktu dvou tkání, které by mohly spolu srůst. V naší nemocnici je o tyto prostředky velký zájem především mezi mladšími pacientkami, které teprve čeká těhotenství. Myslím, že by tyto gely měly hradit pojišťovny, protože naše zkušenost s nimi je velmi dobrá.
Některé nemocnice nabízejí pacientkám testy na riziko předčasného porodu, které si hradí samy. Vyplatí se to?
Počet předčasných porodů se u nás zvyšuje, dnes se pohybuje kolem 9 procent. Pokud lékař ví, že je pacientka riziková, lze včas zasáhnout. Například podáváním progesteronu či magnézia. Pacientkám, kterým se zkracuje děložní hrdlo, může lékař udělat cerkláž (uzavření děložního hrdla stehem). Lékař také může rizikové pacientce vystavit neschopenku namísto toho, aby tahala v obchodě bedny se zelím. Na druhou stranu, pokud pacientka je riziková, je otázka, zda by si měla takové testy platit z vlastních peněz. Prostředky, které jdou na léčbu nedonošených dětí jsou velké a v některých případech by úhrada výkonu pojišťovnou mohla znamenat celkovou úsporu.
Nejvíce si pacienti za nadstandardy připlatí v gynekologii a v očním lékařství. Celkem Češi vydají za různé příplatky ve specializovaných ambulancích sedm miliard korun ročně.
Miminko jako zářez do finančního rozpočtu rodiny? Ano, a ještě dříve, než se narodí. Jak zjistila MF DNES porovnáním ceníků v porodnicích, těhotenství a porod můžou vyjít na desítky tisíc korun.
Výdaje začínají zkraje těhotenství
V posledních letech začali gynekologové nabízet nové krevní testy, které dokážou spolehlivě odhalit postižení plodu Downovým syndromem. Jde o takzvaný neinvazivní prenatální screening (NIPS), který ale pojišťovna nehradí a pacientky vyjde zhruba na 12–13 tisíc korun. Klasické krevní testy na Downův syndrom jsou totiž spolehlivé jen v 60 procentech, často tedy přináší falešně pozitivní výsledky – nastávající matky se zbytečně vyděsí, postoupí invazivní odběr plodové vody, aby pak zjistily, že šlo o planý poplach. Nové testy jsou založené na tom, že se v krvi matky nachází nepatrné množství DNA plodu. „Tyto testy mohou odpovědět na konkrétní otázku, zda plod nebude postižen jednou konkrétní nemocí či několika dalšími nemocemi. Žádné sebedražší a sofistikované vyšetření ale nedokáže odpovědět na komplexní otázku, zda dítě bude zdravé,“upozorňuje profesor Pavel Calda z Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF a VFN v Praze.
S blížícím se termínem zaplatí maminky za přípravu na porod stovky až tisíce korun. Jeden předporodní kurz stojí v nemocnicích od 350–700 Kč, balíček pak až 3 000 korun. Rodičky jsou ochotné si zaplatit i to, že si dopředu prohlídnou, kde budou rodit. Návštěva porodního sálu stojí od 150 korun. „Vstupenka“pro otce, který chce být u porodu, vyjde na 600–1 200 korun. Ženy, které chtějí mít u porodu místo vyděšeného partnera raději „profesionální porodní bábu“, takzvanou dulu, zaplatí za její přítomnost u porodu až 5 000 korun.
Dále přicházejí na řadu peníze, které v žádných oficiálních cenících porodnic nenajdete. Zkušenému porodníkovi jsou ženy ochotny poslat „do kapsy“až jeden průměrný měsíční plat. „Za výběr svého porodníka, který přislíbil, že bude u mého porodu, jsem zaplatila 20 tisíc korun,“napsala čtenářka MF DNES redakci. Porodem příplatky nekončí. Pokud novopečená maminka nechce být v porodnici na pokoji s dalšími šesti matkami a jejich křičícími miminky, připlatí si za nadstandardní pokoj až 1 500–2 000 korun na den.
Bezpečnější operace
Více peněz ze svého zaplatí díky moderním novinkám i netěhotné pacientky. Desítky tisíc žen každý rok podstoupí různé gynekologické operace, u kterých hrozí riziko srůstů. Nemocnice nabízejí speciální preventivní gely, které těmto komplikacím mohou zabránit. Pojišťovna je ale nehradí, vyjdou na cca 3 000 korun.
Peníze navíc vybírají také gynekologové v ambulancích. Po zrušení regulačních poplatků začali mnozí ambulantní gynekologové od pacientek požadovat poplatek 50 korun za jednorázová plastová zrcadla jako součást preventivní prohlídky. Někteří gynekologové, převážně ve velkých městech, žádají dokonce po všech pacientkách každoroční příspěvek ve výši kolem 1 000 korun. Tato praxe se zdravotním pojišťovnám nelíbí. „Jedná se o smyšlené nadstandardy. Pacientky totiž neplatí za žádné lepší služby, ale často pouze za to, aby mohly být u gynekologa zaregistrovány,“uvedl už dříve mluvčí VZP Oldřich Tichý. „Gynekolog se například může rozhodnout, že přijímání pacientů po druhé hodině odpolední je nadstandard. Pokud by tedy pacientka chtěla navštívit ordinaci později, musela by si připlatit,“dodal mluvčí pojišťovny.