Brexit se znovu zpomaluje, Unie Britům laťku nesníží
Posunout výstupová jednání o brexitu do druhé fáze se premiérce Mayové nedaří. Počkáme si, až budete mít jasno, říká EU.
BRUSEL, LONDÝN Za poslední měsíce se z toho stal evergreen: jednání mezi Británií a Evropskou unií ohledně podmínek brexitu jdou pomaleji, než se plánovalo. Zástupci EU si stěžují na nejasnou pozici Britů, kterým prý chybějí jasné a konkrétní návrhy.
A Britové by nejraději co nejdříve přistoupili rovnou do druhé fáze jednání, tedy do té, v níž se bude řešit nové uspořádání vztahů mezi oběma celky včetně důležitých obchodních dohod.
K té se původně mělo přikročit po právě probíhajícím summitu Evropské unie v Bruselu, ale teď už je jasné, že k tomu nyní nedojde a termín se prozatím o dva měsíce odloží. Unie trvá na tom, že nejdřív je třeba vyřešit pravidla rozchodu: až budou na obou stranách jasné pozice, pak teprve se lze začít bavit o budoucnosti.
K ústupkům nepřimělo EU ani úsilí britské premiérky Theresy Mayové v posledních dnech – telefonické rozhovory s Francií a Německem ani pondělní narychlo svolaná večeře s předsedou Evropské komise Jean-Claudem Junckerem a hlavním evropským vyjednavačem Michelem Barnierem.
„Toto setkání bylo výrazem zoufalství britské premiérky,“řekl poté serveru Politico zástupce jedné z velkých evropských zemí. Mayová nemá v rámci vlastní strany dostatečnou podporu, ale nenašla ji ani v Evropě. S Junckerem se sice shodli na tom, že vyjednávání je nutné zrychlit, ale jinak zůstává vše při starém. „Podmínky pro přechod z první fáze do druhé jsou jasně dané a v nich z britské strany nedošlo k dostatečnému pokroku,“uvedl k tomu další diplomat.
Uzavření první fáze komplikují dohady o finančním vyrovnání, které má Británie doplatit do společného rozpočtu. Británie nabízí 20 miliard eur (téměř 515 miliard korun), to jsou však podle předsedy Evropského parlamentu Antonia Tajaniho jen „drobné“. Celková suma se podle něj pohybuje kolem 50 až 60 miliard eur (1,3 bilionu až 1,5 bilionu korun); původní neoficiální odhady uváděly částku ve výši 60 až 100 miliard eur.
Dalším problémem jsou pak rozpory v britské vládě a parlamentu. Dolní sněmovna má projednávat klíčový zákon, který se stane právním základem odluky Británie od EU. Podle konzervativní poslankyně Andrey Leadsomové se jednání naplánované na příští týden odkládá, ale nové datum neuvedla. Podle informací BBC může být odsunuto až na listopad.
Opoziční poslanci spolu s částí konzervativců k zákonu navrhují téměř 300 dodatků. Některé z nich mají ve sněmovně podporu napříč stranami včetně konzervativců a Mayová se proto podle britských médií obává možné vzpoury ve vlastní straně, pokud by byly přijaty vládě navzdory. To by pro Mayovou znamenalo další oslabení poté, co v červnu v předčasných volbách, které sama vyvolala, ztratila absolutní většinu. Posílilo by to také obavy, zda je schopná dovést jednání o rozluce s EU do konce.
Zákon má určit, které normy přijaté v rámci EU zůstanou platné i nadále a které budou nahrazeny novými. V platnost vstoupí dnem odchodu země z evropského bloku, který připadá na 29. březen 2019.
Během včerejšího večera si pak zástupci členských států na summitu vyslechli názor Mayové ohledně brexitových jednání, ale ke konkrétní diskusi přistoupí až dnes, už bez britské premiérky. Je přitom zřejmé, že summit nepotvrdí dostatečný pokrok v rozhovorech s Brity a vyjednavač Barnier tak k dalším jednáním o přechodném období a budoucí podobě vztahů zatím nepřistoupí. V rámci EU nicméně jednání budou pokračovat i nadále tak, aby byla pozice jasná ve chvíli, kdy se Britové budou moci posunout dál.