Migrační krize zastínila jiný problém Itálie: emigraci

Zatímco svět s napětím sleduje, kolik migrantů připlouvá k italským břehům, v zemi samotné hledí s obavami i na jiný „pohyb“– kolik Italů ze země odchází jinam. Jsou jich desítky tisíc a zvlášť znepokojující je to u mladé generace.

Nová čísla o těchto emigrantech nyní zveřejnila katolická organizace Fondazione Migrantes. Ta mimochodem aktivně pomáhá především migrantům, kteří připlouvají po Středozemním moři. Podle posledních statistik opustilo v loňském roce Itálii zhruba 48 600 rodáků ve věku od 18 do 34 let. To v této věkové kategorii znamená nárůst o 23 procent ve srovnání s rokem předchozím. Celkem pak odešlo přes 124 tisíc občanů, o patnáct procent víc než v roce 2015.

„Emigrace Italů, jak ji známe z historie, zdaleka není uzavřenou kapitolou,“konstatoval ředitel Fondazione Migrantes Giovanni De Robertis. K ilustraci situace použil příklad provincie Apulia. Zde podle něj na každého imigranta, který dorazil do regionu, připadají tři Italové, kteří provincii opustili.

Na začátku letošního ledna bylo zhruba pět milionů italských občanů přihlášeno k pobytu v zahraničí. Podle údajů, které poskytla katolická organizace, vzrostl počet odcházejících během posledních deseti let o 60 procent. Většina jich míří do zemí Evropské unie, část do Ameriky. V rámci EU jsou nejpopulárnějšími cílovými zeměmi Británie, Německo, Švýcarsko a Francie. Mezi oblíbenými „druhými domovy“Italů jsou však i Spojené arabské emiráty, které zaměstnávají stále více italských odborníků.

Značné množství mladých Italů mezi emigranty (zhruba 40 procent z celkového počtu) má svou logiku. Hlavně mladí mají problém najít práci. Každoroční zpráva Evropské unie o zaměstnanosti mladých v EU z letošního června například ukázala, že každý pátý Ital ve věku mezi 15 až 24 roky nepracuje, nepřipravuje se na práci a ani nestuduje. Tento poměr je dvojnásobkem průměru v Unii. Celkově se úrovní nezaměstnanosti mladých (zde je věkovou hranicí 35 let) ocitá Itálie na třetím nejhorším místě za Řeckem a Španělskem.

Kéž by mladí brali jako staří

Zpráva obsahuje i další znepokojivá fakta. Mezi mladými Italy, kteří zaměstnání seženou, jde z více než 15 procent o práci na zakázku neboli s nejistotou jejího prodloužení – například v Británii je takto zaměstnáno jen pět procent mladých. Itálie má rovněž jeden z největších podílů lidí, kteří zaměstnávají sami sebe. Ti zpravidla vydělávají podstatně méně než pracovníci ve firmách. Výsledkem je, že italský pracovník do třiceti let si v průměru vydělá o 60 procent méně než pracovník, jemuž je 60 let a více.

Všechny tyto neradostné statistiky se promítají do mnoha oblastí života v Itálii. Jedním z nejznámějších fenoménů je, že mladí Italové se těžko vymaňují z „pout“své vlastní rodiny. Typický Ital dnes odchází z domova a má první dítě ve věku zhruba 32 let, o pět let později, než činí celoevropský průměr. „Dnešní mladí jsou na tom očividně hůře než jejich rodiče. To určitě nechceme. Se zlepšením perspektivy nastupujících generací je potřeba rychle něco dělat,“řekla zpravodajskému serveru Local.it Marianne Thyssenová, eurokomisařka pro zaměstnanost a sociální politiku.

A jak to vidí mladí italští emigranti?

„Narodil jsem se v Itálii, kde chci založit rodinu a zestárnout. Ale vrátím se až poté, co se ‚matka vlast‘ opět začne starat o své děti,“řekl k tomu šestadvacetiletý Antonio Davide D'Elia, který už přes pět let pracuje v Londýně.