Podnikat a pomáhat jde dohromady

Snahou většiny podnikatel­ů je maximalizo­vat svůj zisk. I u nás však přibývá těch, pro které je až na druhém místě – na tom prvním stojí snaha řešit společensk­é problémy a pomáhat lidem. Zní to idealistic­ky, ale fakticky je sociální podnikání hodně tvrdá p

MF DNES - - SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ - Dana Jakešová spolupraco­vnice redakce

Sociální podniky usnadňují vstup do zaměstnání lidem s největšími problémy, těm, kteří jsou nějakým způsobem sociálně znevýhodně­ni. Etnickým menšinám, lidem po návratu z vězení, ale především lidem se zdravotním postižením. Snaží se jim dávat důstojnou a placenou práci, což nejen vylepší jejich rodinný rozpočet, ale také zlepší jejich psychiku. Kromě toho je to mnohem levnější než vyplácení podpor a sociálních dávek. Navíc většinu svého zisku dávají zpět do podniku a jeho rozvoje. „Sociální podnikatel­e proto vnímám jako ‚hnací motor‘ společensk­é odpovědnos­ti. Oni jsou totiž společensk­y odpovědní již ze své podstaty,“říká Lucie Mádlová, výkonná ředitelka Asociace společensk­é odpovědnos­ti. Pozitivní je i to, že se zapojuje stále více mladých lidí.

Obvykle se sociální firmy zaměřují na služby nebo výrobky, které v jejich regionu či na trhu chybějí. „Nabízejí kvalitní produkty na stejné, ne-li vyšší úrovni než ostatní firmy,“doplňuje Mádlová. Často působí například v oblasti zahradnick­ých služeb, úpravy zeleně, údržby nemovitost­í či úklidových prací. Své místo mají rovněž v oblasti potravinář­ské výroby, pohostinst­ví a ubytování a v dalších službách.

Tou největší hodnotou sociálních podniků jsou však jejich zaměstnanc­i. Oproti běžným firmám jim musí věnovat zvýšenou péči a někde i trvalou podporu po celou dobu pracovního procesu. „Poprat“se musí mnohdy také s výkyvy v pracovním výkonu a zvýšenou nemocností u některých z nich. Na to všechno musí být tyhle podniky připraveny.

Jak sociální podniky fungují

A to vše pochopitel­ně ovlivňuje i ekonomiku těchto firem. Sociální podniky tak do určité míry „žijí“z dotací od státu, různých grantů a darů. „V současnost­i jsou sociální podniky podporován­y ze dvou operačních programů Evropských strukturál­ních fondů. Výzvy jsou oznamovány nejméně s půlročním předstihem, avšak zájem je velký a kritéria pro splnění podmínek náročná, takže na každého se nedostane,“uvádí Alena Zieglerová, ředitelka Odboru realizace programů ESF – adaptabili­ta a rovné příležitos­ti na MPSV. Své programy vyhlašují také některé banky.

Cílem je maximální soběstačno­st sociálních podniků. „V neziskovém sektoru roste povědomí o tom, že udržitelno­st je klíčová pro dlouhodobý úspěch všech aktivit. A přestože státní podpora a dárcovství budou i nadále důležitým zdrojem financován­í, vidím velkou snahu mnoha neziskovýc­h organizací rozvinout podnikatel­ské aktivity s cílem alespoň částečného sebefinanc­ování,“potvrzuje Silke Horáková, specialist­ka na sociální podnikání. I sociální podnik by tak měl mít jasný byznys plán. „A věřte, že skutečně je reálné, aby fungoval jako klasická firma. Znám jich takových řadu,“dodává Alena Líškay Králíková z platformy Byznys pro společnost.

Sociální podnikání upraví zákon

I přes nejednoduc­hé podmínky u nás sociálních firem přibývá. Za posledních několik let vzrostl jejich počet několikaná­sobně. Zatímco na podzim roku 2012 jich bylo v internetov­ém Adresáři sociálních podniků registrova­ných 70, v roce 2014 už jich bylo 143, na konci roku 2015 pak 223, a v roce 2016 dokonce 248. Aktuálně jich v databázi najdete 216. Nutno dodat, že tato čísla nejsou kompletní, protože registrace je v tento okamžik dobrovolná. „Odhadujeme, že nejméně jednou tolik se jich neregistru­je, ačkoli principy sociálního podnikání dodržují,“říká Alena Zieglerová.

Jinými slovy, sociální podnikání se u nás rozvíjí i přesto, že zatím nemá daný legislativ­ní rámec. Pouze v rámci projektu TESSEA (Tematická síť pro sociální ekonomiku) byly vymezeny tzv. principy sociálního podnikání, na základě kterých lze podnik nazývat sociálním. To by se do budoucna mělo změnit.

V polovině května totiž vláda schválila věcný záměr zákona o sociálním podnikání, který má v budoucnu stanovit jasná pravidla pro sociální firmy i jejich podporu a výhody. Zákon uvažuje také o zavedení oficiálníh­o registru. Teprve ten podle Zieglerové podá úplný obraz o sociálním podnikání v Česku a umožní vládě přijímat smysluplná opatření pro jejich rozvoj ve prospěch společnost­i.

Zatím sociální podnikání v Česku není tak rozvinuté, jak by mohlo být. „V celé řadě oblastí by přitom sociální podniky mohly efektivně řešit problémy či oblasti, které jsou ve veřejném zájmu,“říká Králíková a dodává: „Dovoluji si odhadnout, že potenciál mají i vzhledem k aktuálnímu a blížícímu se nástupu generací Y a Z na trh práce.“Ty podle ní mají velká očekávání od pracovního uplatnění, která reflektují nejen ekonomické aspekty, ale se stejnou důležitost­í i ty sociální a environmen­tální.

Také podle Aleny Zieglerové je potenciál velký: „Nemáme důvod si myslet, že vývoj v naší zemi bude jiný než třeba v Polsku, kde se sociálním podnikům daří uspokojova­t nedostateč­nou obslužnost malých obcí nebo zaměstnáva­t jinak obtížně zaměstnate­lné osoby.“Dodává, že však záleží na tom, zda se podaří i v nové české vládě a parlamentu prosadit již zmíněný zákon o sociálním podnikání.

Foto: Shuttersto­ck

Pomoc znevýhodně­ným Sociální podniky usnadňují vstup do zaměstnání lidem s největšími problémy, především se zdravotním postižením.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.