Nový Hercule Poirot
Miluje lakýrky, dobré jídlo a sladké likéry. Odmítá honbu za stopami, raději zapojuje šedé mozkové buňky. A je hrdý na mocně navoskovaný knír, jenž v novém návratu ještě povyrostl. Hercule Poirot zase vyšetřuje Vraždu v Orient expresu.
Výstřední Belgičan patří mezi nesmrtelné pátrače, přestože podle přírodních zákonů by dávno měl být nebožtíkem. Královna detektivek Agatha Christie ho poprvé představila v knize Záhada na zámku Styles, kterou napsala za první světové války a vydala roku 1920 v USA, až rok poté ve Velké Británii.
Už tehdy bylo soukromému očku Poirotovi kolem šedesáti – však také svému příteli kapitánu Hastingsovi jednou přiznal, že si prošedivělé vlasy marnivě barví do uhlové černi. Je malý a zavalitý – zkrátka úplně jiný než Kenneth Branagh, který si Poirota ve vlastní režii zahrál.
Hvězdy v podezření
Branaghovi do šedesátky ještě pár let chybí, jeho klasická tvář shakespearovského herce rozhodně neodpovídá „vejčité hlavě“knižního hrdiny, udržuje si atletickou postavu – vojenská uniforma mu pěkně sedla třeba nedávno v Dunkerku – a měří 177 centimetrů, takže by se na skutečného Poirota nejspíš díval svrchu. Ovšem hlavní znak svého hrdiny si osvojil a ve srovnání s předchůdci v téže roli ještě zveličil.
„Agatha Christie popisuje Poirotův knír jako obrovský a přesně takový jsme se rozhodli jej udělat. Po celou dobu se jeho knír nemění, slouží mu jako ochrana i jako provokace. Může se za ním schovat, když ho lidé zesměšňují, jsou jízliví nebo ho ignorují a podceňují, což práci detektiva zjednodušuje,“vykládá Branagh. „Samozřejmě část Poirotova stylu tvoří také neskrývané potěšení z jeho vlastní marnivosti. Ale ukáže se, že společně s jeho přízvukem, zvláštními osobními způsoby a libůstkami patří knír k tomu, co lidi kolem něj ukolébá. Pustí ho z hlavy a on pak může jejich slova analyzovat daleko rychleji,“míní.
Vražda v Orient expresu, vydaná v roce 1934, zastihne Poirota na cestě luxusním vlakem z Istanbulu do Londýna. Jeden ze spolucestujících je zavražděn, souprava uvázne v závějích kdesi na území bývalé Jugoslávie a třináct pasažérů má náhle status podezřelých. Pro režiséra však zároveň představují vysněnou základnu hereckého souhvězdí.
Od Deppa k Denchové
„Z vyhlídky na takovou sestavu osobností jsem měl husí kůži ,“přiznal se zpětně Branagh, který shromáždil elitní mezinárodní obsazení. Johnny Depp se předvede jako podezřelý americký obchodník Edward Ratchett, Derek Jacobi coby jeho sluha Masterman a Josh Gad jako jeho asistent McQueen. Michelle Pfeifferová si zahrála americkou dámu Hubbardovou, Daisy Ridley ztělesnila anglickou vychovatelku Debenhamovou a Lucy Boyntonová je hraběnkou, jejíž manžel hrabě Andrenyi, současně slavný tanečník, se stal hereckou šancí baletní hvězdy Sergeje Polunina.
Judy Denchová dostala roli princezny Dragomirovové, jejíž služku ztvárnila Olivia Colemanová, coby akademik Hardman se na plátně objeví Willem Dafoe a Penelope Cruzová hraje španělskou misionářku Pilar. Pak je tu ještě Manuel Garcia-Rulfo coby prodavač aut, Leslie Odom jr. jako anglický lékař a tým doplnil Tom Bateman v roli nádražního inspektora.
Rozkývaný vlak
Mimochodem představa, že se hollywoodská elita trmácí skutečným vlakem v reálném čase napříč kontinentem, je samozřejmě bláhová, nicméně režisér udělal maximum, aby kolegům pomohl navodit pocit exotické cesty. Nafilmoval záběry evropské krajiny, které se pak promítaly na obrazovkách upevněných kolem oken vlaku. Vagony byly navíc umístěny na obrovské kardanové závěsy, které se kývaly ze strany na stranu, aby při natáčení ateliérových scén napodobily skutečný pohyb soupravy během jízdy. A pro scény v exteriéru posloužily koleje, po kterých Orient expres opouštěl nádraží.
Kdo ho ještě hrál
Podle herců Ken, jak se Branaghovi přezdívá, dělal za kamerou všechno, co bylo třeba – ale jakmile se postavil před ni, přestal prý být Kenem a stal se z něho Poirot. Jaký, to už musí rozhodnout diváci, kteří budou nutně srovnávat. Ve stejné roli se totiž vystřídaly desítky herců včetně lokálních verzí od německých po japonské. A kteří byli nejslavnější? Jako vůbec první v historii si Hercula Poirota zahrál hned ve třech příbězích z 30. let Austin Trevor.
V legendární Vraždě v Orient expresu, kterou roku 1974 natočil Sidney Lumet a za niž dostala Ingrid Bergmanová ve vedlejší roli Oscara, vytvořil úlohu geniálního detektiva Albert Finney. V sérii následujících snímků od Smrti na Nilu až po Zlo pod sluncem si Poirota přisvojil Peter Ustinov, mimochodem ještě o pár centimetrů vyšší než Branagh. Méně známá, televizní verze Vraždy v Orient expresu dala Poirotovi podobu Alfreda Moliny.
Suchetův nejhorší výkon
Ale nejznámějším a možná i nejmilovanějším představitelem vyznavače metodického vyšetřování se stal David Suchet, který do televizního cyklu s Poirotem uzavřeného až před čtyřmi lety vstoupil roku 1989. Za svůj životní paradox považuje fakt, že pět let před zrodem série si zahrál Poirotem věčně zahanbovaného inspektora Jappa ve filmu Třináct u stolu, kde detektiva ještě představoval Ustinov. „A předvedl jsem tehdy nejhorší herecký výkon v celé své kariéře, kam až moje paměť sahá,“tvrdil Suchet.
Na jaké místo ve vlastní dráze asi postaví svého detektiva Branagh?