Masaryk má svou prezidentskou knihovnu

Robert Oppelt reportér MF DNES

o 85 letech se naplní přání prvního československého prezidenta Tomáše Masaryka. V roce 1932 založil Ústav TGM, instituci, které daroval svůj archiv a knihovnu. Ta nyní konečně otevírá vlastní budovu a díky tomu dochází i k zpřístupnění Masarykovy pozůstalosti veřejnosti. „Je to splátka dluhu, úmysl vybudovat knihovnu po vzoru amerických prezidentů se zrodil ještě za Masarykova života,“potvrzuje Luboš Velek, ředitel Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd.

Nová budova vyrostla v areálu Akademie věd, v pražské „Heydrichově“zatáčce v Libni. Otevření objektu poprvé v historii umožní studovat v exkluzivní knihovní sbírce a osobním archivu prezidenta.

Masarykova sbírka knih je jedinečnou kulturní památkou. Koncem 30. let čítala 200 tisíc svazků. Soustřeďuje literaturu ze všech oblastí, jimž se Masaryk věnoval. K tomu je třeba přičíst dva tisíce kartonů jeho archivu.

Otevření instituce provázela řada komplikací, knihovna byla v minulosti rozdělena na tři části a množství svazků se ztratilo. Dramatické osudy měl i archiv TGM. Ten putoval do správy komunistické strany, před revolucí byl umístěn v Ústavu marxismu-leninismu. „Bylo o něj po fyzické stránce celkem dobře postaráno, ale byl to fond, k němuž neměl až na pár prominentů nikdo přístup,“popisuje osudy Velek.

Zájemci, tedy především badatelé, zde ale nenajdou jen věci po prvním prezidentu, ale i dokumenty spojené s prezidentem Edvardem Benešem nebo Masarykovým synem Janem. „Máme v našich fondech zastoupenu celou rodinu, přátele, spolupracovníky,“dodává Velek.

Odkaz Václava Havla

ulici na pražském Novém Městě. Přízemní prostory této budovy jsou věnovány expozici „Václav Havel aneb Havel v kostce“a akcím knihovny. Pořádají se tu semináře, autorská čtení, přednášky, koncerty a divadelní představení. V prvním patře se nachází kanceláře, archiv, průběžně doplňovaná knihovna a badatelna pro veřejnost. V nedohlednu je ale zatím stěhování do plánovaného sídla na Hradčanech, které knihovně nabídl miliardář Zdeněk Bakala. „Vyřizují se námitky posledního nájemníka, který žije v domě, záměr na vybudování nového sídla knihovny trvá,“uvedl mediální zástupce Bakaly Vladimír Bystrov.

Zeman knihovnu neplánuje

Svou prezidentskou knihovnu má i Václav Klaus. Jeho institut sídlí od roku 2013 v zámečku Hanspaulka v pražských Dejvicích. Podle mluvčího Institutu Václava Klause Petra Macinky se od knihovny svého předchůdce liší. Zatímco tam pečují o odkaz, tady část svých aktivit věnují přímo spolupráci s exprezidentem Klausem. Kromě toho institut třeba uchovává a kompletuje materiály z deseti let jeho činnosti na Hradě. „Vydáváme osm až deset publikací ročně a jednou za dva měsíce pořádáme nejrůznější semináře,“popsal Macinka.

Naopak současný prezident Miloš Zeman podle svého mluvčího Jiřího Ovčáčka nic podobného neplánuje.