Profil Jan Remr (39)

Úplně tak bych to neřekl. Naši klienti jsou většinou podnikatelé – velké riziko podstupují právě ve svém podnikání. Vydělané peníze, které nám svěří do péče, chtějí však spíše ochránit před inflací, než aby hledali maximální zhodnocení.

Chovají se klienti jinak během konjunktury, jako je nyní, a jinak v ekonomické krizi?

Krize roztřídí klienty podle jejich skutečného vnitřního charakteru. Mnohdy se chovají jinak, než vyplnili v investičním dotazníku v dobrých dobách. Krize ukáže, jak je to doopravdy. Jedna část klientů začne panikařit a svých investic se začne zbavovat a hledá „bezpečné“alternativy a druhá část ji vnímá jako příležitost. Za bezpečnou investici se v krizi považuje zlato, proto chceme klientům nabídnout možnost nakoupit ho i ve fyzické podobě.

Ekonomika je teď na vrcholu. Z něj vede jen cesta dolů. Čeká nás teď sešup?

O tom, že přijde nějaká korekce růstu, nějaká krize, se mluví už pět let. Slyšel jsem dokonce názor, že už jsme ji prodělali, jen to nebylo na první pohled vidět. Když se podíváte na extrémně nízké či záporné úrokové sazby a relativně mírný růst ekonomik v posledních letech a srovnáte to s nynějším oživením a zvedáním úroků, je možné, že jsme právě krizi prodělali. Nebyla to krize podle současných makroekonomických pouček, měla zcela jiný charakter, než jsme znali dřív.

V čem se liší čeští boháči od těch zahraničních?

Stejně jako převážná část populace měli dlouhou dobu obrovskou obavu z investičních instrumentů, což možná souviselo s kupónovou privatizací a nepovedenou privatizací řady podniků a s malou likviditou ● Privátní bankovnictví Friedrich Wilhelm Raiffeisenbank vede od léta 2016. ● Kariéru v bankovním sektoru zahájil v Komerční bance, poté pracoval v eBance. V letech 2007 až 2009 působil v Českých aeroliniích. Následně řídil z pozice regionálního ředitele pobočkovou síť Raiffeisenbank v Praze. Od roku 2011 řídil obchod a distribuci v retailové části Citibank, odkud se v rámci její akvizice v březnu 2016 vrátil do Raiffeisenbank. ● Vystudoval Fakultu mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze se zaměřením na mezinárodní obchod, peněžní ekonomii a bankovnictví. Absolvoval také CEMS program v norském Bergenu. Rád podniká pěší či cyklistické výlety a fotografuje.

českého kapitálového trhu. Mění se to, ale zejména starší generace stále preferuje peníze na běžných či spořicích účtech, kde však dnes mají prakticky nulové úroky.

Existují ještě nějaké odlišnosti?

Velká část našich klientů překvapivě preferuje domácí měnu, koruna je pro ně extrémně přitažlivá. Zhruba 90 procent svých vkladů mají v korunách. Za hranicemi je to u klientů privátního bankovnictví úplně jinak, diverzifikují svůj majetek napříč měnami. Mají třeba třetinu v eurech, třetinu v dolarech a zbytek v dalších měnách.

Během pár let mají až polovinu pozic ve finančním sektoru obsadit roboti. Bude se to týkat také privátního bankovnictví?

Dokážete si představit, že jde robot s klientem na golf? Pamatuji studii velké globální poradenské společnosti, která před pěti lety předpověděla, že za pět let – tedy dnes – budou privátní bankéři se svými klienty mluvit jen přes videokonference. A že privátní bankovnictví bude kvůli nedostatku času založeno výhradně na digitální komunikaci. Nenajdu dnes jediného klienta, který by se tak choval.

Bojí se tedy vaši klienti technologií?

To ne, ale chápou privátní bankovnictví jako budování vztahu a to se „na dálku“dělá hůř. Navíc jsou technologiemi dennodenně obklopeni, a když řeší něco, na čem jim extrémně záleží, věnují tomu čas a i na pobočku – která je velmi diskrétní – dojdou osobně. A když mluvím o diskrétnosti, technologie mohou zaznamenat únik informací a toho se pochopitelně klienti bojí.

Generace mileniálů to ale možná bude vidět trochu jinak...

Mladší klienti by s námi možná rádi komunikovali jinak. Ale jak dozrávají, jsou najednou konzervativnější. Typickému klientovi privátního bankovnictví je přes padesát, u nás je to více než 60 procent. Technologie mají k dispozici, občas je použijí, ale nevyhledávají je.

Dnes je běžné mít více účtů. Platí to i pro privátní klienty?

Je poměrně běžné, že využívají další privátní banky. Ze statistik lze dokonce vyčíst, že více než dvě další banky – využívají tedy nejméně tři – v rámci privátního bankovnictví