Nový kraj by ukousl část středních Čech

„Je to komplikované téma, které nikdo nechce řešit,“říká předseda zastupitelského klubu TOP 09 Václav Novotný. „Praha je slabší než kraje, ale všichni si na to tak nějak už zvykli,“vysvětluje.

Svou zkušenost s tím mají i Piráti. „Navrhovali jsme změnu na legislativním výboru, ale neuspěli jsme,“říká předseda jejich pražského zastupitelského klubu Adam Zábranský. Snazší by podle něj bylo, aby s podobným návrhem přišli pražští poslanci rovnou ve Sněmovně, než aby návrh na změnu zákona vyšel z Prahy.

Mezi tradiční zastánce změny patří i Zelení. „Mělo by to smysl změnit a jasně to odlišit. Ale taková změna není moc populární,“říká náměstkyně primátorky Petra Kolínská (Trojkoalice/SZ). Právě Zelení se kvůli tomu, že se v Praze nevolí podle zákona o krajích, v roce 2010 nedostali do zastupitelstva, byť získali více než pět procent hlasů.

Vše při starém by naopak nechala pražská primátorka Adriana Krnáčová (ANO). „Myslím, že to není věc, kterou bychom aktuálně chtěli řešit. Praha je obec, která má 57 městských částí, a dává proto smysl, že se všude volí stejně. Pražanům by přibyly jedny volby a jediné, co by to přineslo, je větší zmatek,“soudí Krnáčová.

Plus 300 tisíc lidí

Změna by podle Dolínka otevřela i řadu dalších možností – třeba rozšířit Prahu jako kraj o Prahu-západ a Prahu-východ, dva okresy, kde žije tři sta tisíc obyvatel a které už dnes mají velmi úzké vazby na metropoli. Města jako Brandýs, Říčany, Černošice by po takové změně patřila do „pražského kraje“.

Podobnou situaci řešilo město v minulosti už jednou. Z konglomerátu více než třiceti nejbližších obcí vytvořil zákon o Velké Praze v roce 1922 velkoměsto.

Praha se rozrostla už po zboření hradeb, ale až do přijetí zákona zůstávala imaginární hranice mezi městem a předměstími. Zákon vytvořil prostor pro jednotný rozvoj. Vznikla řada nových institucí, třeba regulační komise, která dohlížela na stavební rozvoj.