Boj o cenu léků L
Doplatky jsou nespravedlivé – čím dále od velkých měst, tím pacienti platí víc
ék na cukrovku Victoza. Zatímco v malé lékárně v Rýmařově si za něj pacient doplatí 1 844 korun, v nemocniční lékárně FN Olomouc je bez doplatku. Podobný rozdíl pocítí pacient u léku na ředění krve Xarelto – tabletky o síle 15 mg mají doplatek v rýmařovské lékárně 1 529 korun, zatímco v řetězcové nebo nemocniční lékárně v Olomouci pacient neplatí nic.
Léků na běžná onemocnění s rozdílnými doplatky ve výši několika set korun jsou dnes po celé republice stovky. Pacient na vesnici si přitom platí stejné zdravotní pojištění jako pacient v krajském městě, kde jsou velké lékárny na každém rohu.
Na vině přitom rozhodně nejsou venkovští lékárníci. Naopak. Výrobci a distributoři léků malé lékárny diskriminují.
„Množstevní slevy poskytují jen lékárnám v řetězcích nebo v nemocnicích. Díky těmto slevám pak tyto lékárny mohou pacientům výši doplatků snížit,“upozorňuje rýmařovský lékárník Marek Hampel, který je zároveň šéfem Grémia majitelů lékáren.
Česká lékárnická komora usiluje o změnu už několik let. A prosazuje jednotné doplatky ve všech lékárnách. Teď se možná blýská na lepší časy. Myšlenku lékárníků podpořil před volbami někdejší poslanec za TOP 09 Leoš Heger.
MF DNES nyní oslovila nové poslance z řad lékařů a odborníků ve zdravotnictví, zda by i oni pro tuto změnu zvedli ruku. Ukazuje se, že návrh by podpořila většina stran, které budou ve zdravotním výboru – tedy poslanci za ANO, KDU-ČSL, SPD i ČSSD.
„Moje žena pracuje jako magistra v nezávislé lékárně a vím, jak její pacienty tento problém trápí,“říká poslanec lékař Milan Brázdil (ANO).
Změnu by podpořil i Jiří Běhounek (ČSSD). „Pokud by opatření nedopadlo na malé lékárny, pak ano,“odpovídá na dotaz MF DNES.
Někteří poslanci se totiž obávají, aby sjednocení doplatků naopak nevedlo k tomu, že by se všude celková výše poplatků zvedla.
Lékárnická komora však tvrdí, že doplatky by se mohly naopak snížit. „Stačilo by upravit zákon, který by farmaceutickým firmám přikazoval dávat stejně vysoký množstevní bonus i zdravotním pojišťovnám. Tím by se snížila cena léku už na samém začátku,“poznamenává prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba.
Takový zákon by přivítal i poslanec Vít Kaňkovský. „Určitě bych podobnou změnu podpořil,“uvedl lidovecký poslanec.
Nepříjemnou situaci zažila loni pacientka ze severočeského Žandova i její lékárnice Michaela Bažantová.
„Paní po transplantaci si v naší lékárně vyzvedávala čtyři balení léku na potlačení imunity. Zatímco u nás měla doplácet celkem 1 292 korun, v nemocniční lékárně pražského IKEM by neplatila nic,“upozornila lékárnice.
Pokusila se s výrobcem léku vyjednat snížení doplatku, aby její těžce nemocná pacientka nemusela pro levnější lék jet 90 kilometrů do Prahy. Neúspěšně. Výrobce – firma Novartis – jí sdělil, že do nemocniční lékárny dodává za jiné ceny než do běžné lékárny.
„Doplatky za léky se mohou lišit, do jejich konečné ceny se totiž promítá obchodní politika lékáren a distributorů,“odpověděla tehdy firma Novartis pro MF DNES.
Tento stav se ani po roce nezměnil. I dnes berou výrobci na lékárny dvojí metr.
„Bohužel stále trvá doplatková turistika, kdy staří a nemocní pacienti z menších měst shánějí levnější léky ve vzdálených lékárnách. Jako zloději pak vypadají malí lékárníci, kteří po pacientech chtějí větší doplatky,“potvrzuje lékárník Marek Hampel z Rýmařova.
Nejde přitom rozhodně jen o léky pro pacienty po transplantacích. Rozdíly v řádu několika set korun jsou i u běžně užívaných léků – na ředění krve, vysoký krevní tlak nebo na cukrovku.
Farmaceutickým firmám se totiž vyplatí poskytovat množstevní bonusy velkým odběratelům – řetězcovým nebo nemocničním lékárnám.
„Venkovský“lékárník firmy příliš nezajímá. Oproti velké řetězcové nebo nemocniční lékárně odebírá malá lékárna mnohem menší objemy léčiv, a tudíž na slevy nedosáhne.
Funguje tu princip podobný jako v zásobování supermarketů. Jenže léky nejsou rohlíky. Platí se z veřejného pojištění a jejich ceny a úhrady určují úřady. Podle lékárníků se dnes stát nesnaží, aby s výrobci léků úřady vyjednaly co nejnižší ceny léků.
Bezzubý úřad
Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), který za ceny a úhrady zodpovídá, se brání. „Jednání o reálné tržní ceně nejsou v naší kompetenci. Pokud SÚKL dostane zákonný nástroj, bude jej plně využívat,“odpovídá mluvčí lékového úřadu Hana Pavlíčková.
Jinými slovy – kdyby noví poslanci schválili novou legislativu, pak budou úřady moci tlačit ceny léků dolů.
Takovou změnu prosazuje i Česká lékárnická komora, která navrhuje způsob, jak celkově ceny léků v České republice snížit. „I na nákup běžně předepisovaných léků by bylo možné vypsat výběrové řízení pro celou zemi a docílit nižších cen a nulových doplatků. Inspiraci můžeme nalézt například v Německu,“upozorňuje prezident lékárnické komory Lubomír Chudoba.
Při pohledu na mapu to vypadá, že takzvaná doplatková turistika funguje v Česku jako v jedné z mála zemí Evropy.
Jednotné doplatky platí vedle Německa také v Rakousku, Belgii, Chorvatsku, Dánsku, Estonsku, Finsku, Francii, Maďarsku, Řecku, Irsku, Norsku, Portugalsku, Polsku, Srbsku, Švédsku, Švýcarsku, Turecku nebo ve Velké Británii.
„Stejné doplatky zavedlo nedávno i Španělsko a celková hladina doplatků se tam rozhodně nezvýšila,“upozorňuje lékárník Hampel, předseda Grémia majitelů lékáren.