Do USA s jiným jménem. Trumpchi vadí

Pojmenovat automobilku pro anglicky mluvící publikum Trumpchi mohlo čínským manažerům připadat v roce 2010 jako docela dobrý nápad – jméno mělo odkazovat ke slovům „legenda“a také „šiřitel štěstí“. Po loňských prezidentských volbách v USA a vítězství Donalda Trumpa už v sídle automobilky ve městě Kuang-čou začali přehodnocovat plány.

Mají pro to dobrý důvod. Podle britské BBC se totiž chystají vstoupit na americký trh a v situaci, kdy popularita pána Bílého domu hledá dno, by mohlo jakékoliv spojení s Trumpem startovní pozici značky ohrozit.

„Všimli jsme si, že se lidé smějí a dělají si selfie jen s tímto jediným detailem a pak je dávají na sociální sítě,“postěžoval si agentuře Reuters jeden z šéfů skupiny GAC Motor Čang Fang. „A když jsme si prošli všechny reakce, došlo nám, že to nemusí být pro naši značku dobrá reklama,“uzavřel.

Ambice čínské automobilky na americkém trhu přitom počítají s rychlým nástupem, manažeři si na expanzi dali dva roky. Generální ředitel GAC Motor Jü Ťün pro deník The New York Times prohlásil, že by jeho firma chtěla do USA a Evropy vyvážet jak elektroauta, tak i vozy s tradičním palivem. Pokud by se v USA soustředila na elektrovozy, mohla by jí u kupců pomoci i daňová sleva ve výši 7 500 dolarů, kterou na pořízení ekologického vozu poskytuje federální vláda.

Čínským automobilkám se zatím na náročný americký trh proniknout nepodařilo, Trumpchi chce toto prokletí prolomit a být první značkou, které se podaří uspět. Na domácím trhu se jí to i díky řadě ochranářských opatření čínské vlády na podporu domácích podniků podařilo a Čína tak nyní vyrábí tolik vozů jako USA a Japonsko dohromady. A zároveň představuje největší automobilový trh světa.

Jenže ochranářská opatření, kterými Peking chránil své podniky a nutil zahraniční výrobce ke společné výrobě, se zemi začíná nepříjemně vracet, protože zavedení cel bývá obvykle hrou pro dva a více hráčů. Proto nyní čínská vláda uvažuje o zmírnění drsných opatření a na oplátku očekává přívětivou reakci od amerických i evropských úřadů.

Podle listu The New York Times by první automobilkou, která by mohla v Číně vyrábět vozy sama na sebe, a nikoliv ve společném podniku s Číňany, mohla být Tesla podnikatele Elona Muska. Podle deníku čínská vláda zvažuje, že by se dovozní clo ve výši 25 procent, které prodražuje každý vůz dovážený na čínský trh, týkalo jen těch součástek, které by nepocházely z Číny. Muskovi by tedy stačilo najít vhodného dodavatele na čínském trhu a mohl by své vozy vyrábět ve své továrně a bez cla.

Zatímco Tesla se kvůli čínskému trhu pravděpodobně přejmenovávat nebude, jiné západní automobilky si jméno poupravily – občas totiž po přeložení do čínštiny názvy nedávaly příliš smysl. A tak si Číňané nepořizují BMW, ale „drahocenného koně“.