ČEZ našel novou zlatou žílu. Učí zákazníky šetřit

ČEZ loví klienty na služby. Chystá i další expanzi za hranice

Martin Petříček redaktor MF DNES

odnikání energetického obra ČEZ vždy stálo na třech nohách – výrobě elektřiny, její distribuci a jejím prodeji koncovým zákazníkům. Zatímco poslední dvě činnosti pořád slušně vydělávají, zisky z jaderných a uhelných elektráren jsou rok od roku hubenější. To postupně sráží i celkové výdělky, včetně dividend pro stát, který ČEZ ze dvou třetin vlastní.

Vedení firmy proto hledá cesty, čím tuhle „kulhající“nohu nahradit. Vedle investic do větrných parků v Německu a ve Francii stále více sází i na komplexní služby spojené s využitím energie. Jde například o úspory energie ve městech či průmyslových podnicích, instalace vzduchotechniky či o fotovoltaické panely na střechách rodinných domů, doplněné o baterie.

„Energetické služby budou v rámci skupiny ČEZ stále důležitější. V případě ČEZ ESCO, které se zaměřuje na český a slovenský trh, předpokládáme každoroční růst tržeb a provozního zisku v řádu desítek procent. Půjde jak o organický růst, tak o akvizice,“říká ředitel divize obchod a strategie ČEZ Pavel Cyrani.

Na nákupy do Německa

Nechce se přitom omezit jen na Česko. Vedle Slovenska, kde chce energetické služby nabídnout zatím pěti tisícům firemních zákazníků, kterým nyní dodává elektřinu a plyn, se dívá zejména na Německo, Polsko a Rumunsko. „Tyto země nám připadají jako nejperspektivnější pro náš růst,“říká Cyrani. Dodává, že se v těchto čtyřech zemích dívá i po akvizičních příležitostech.

Zatím poslední velký nákup v této oblasti udělal ČEZ letos v létě. Za pět miliard korun koupil německou firmu Elevion, která se zabývá hospodařením s energiemi.

Podle analytiků snaha vedení firmy odráží současné trendy. „Zaměření na segment energetických služeb je logické. Poptávka soukromých i veřejných subjektů po energetické účinnosti a úsporách roste,“říká analytik Fio banky Jan Raška.

Navíc se prosazuje posun od velkých zdrojů energie k decentrální energetice a zároveň se zpřísňuje evropská regulace ohledně snižování spotřeby. „ČEZ nechce u energetických úspor zaspat trend, jak se mu to trochu stalo u obnovitelných zdrojů,“dodává analytik České spořitelny Petr Bártek.

Předem však není jisté, že ČEZ uspěje. „Tento trh je velmi fragmentovaný a zahrnuje mnoho dílčích segmentů. Očekávám proto, že příspěvek tohoto segmentu k zisku ČEZ bude dlouhodobě jen v jednotkách procent,“říká Bártek.

Na trhu se pohybuje řada specializovaných firem, které mohou reagovat pružněji než „obří“ČEZ. Příkladem je firma S-Power, která stejně jako ČEZ Solární instaluje střešní fotovoltaiky. Nové zákazníky nabírá rychleji než ČEZ.

Menší, ale atraktivnější

ČEZ v poslední době sklidil kritiku, že nakupuje zbytečné projekty za velké peníze. To se týkalo například větrných parků v Německu či ve Francii. U investic do energetických služeb to nemusí platit. „ČEZ nenakupuje ‚draze‘ a v případě úspěšné konsolidace trhu může akvizice výrazně zhodnotit,“míní Bártek.

„Například nákupem Elevionu poměrně výrazně rozšířil svoje podnikání v tomto segmentu. Očekávám, že příspěvek do provozní ziskovosti by mohl v horizontu dvou let překročit jednu miliardu korun. Energetické služby však pro ČEZ jsou a v dohledné době stále budou doplňkovým byznysem,“dodává Raška.

„Větší dopad by tento segment měl v případě rozdělení na samostatnou nevýrobní část ČEZ. Takže tuto expanzi lze vnímat i jako snahu zatraktivnit variantu rozdělení firmy,“domnívá se Bártek.

O tom, zda – a případně jak – se ČEZ kvůli výstavbě nových jaderných bloků rozdělí, se nyní diskutuje. Na stole jsou tři varianty. První počítá s tím, že by nový blok stavěla dceřiná firma ČEZ s nějakou formou zapojení či garance státu. Druhá varianta, že by tuto dceřinou společnost koupil stát.

Třetí varianta je případná transformace či rozdělení ČEZ – v nové společnosti by například mohly vedle projektových společností pro výstavbu nových bloků skončit také již fungující jaderné nebo i uhelné elektrárny. „Dělají se k tomu nyní analýzy, které bude moci vláda využít. Týkají se například toho, jak podobné transformace probíhaly v zahraničí,“říká Cyrani.