Bojovat s HIV lze, když se nákaza odhalí včas
Do pátku je možné nechat se na osmi místech v Praze zdarma testovat na HIV a žloutenku díky Evropskému týdnu testování. Letos lékaři v Praze odhalili devadesát lidí nakažených virem HIV.
Daniel Podlipný spolupracovník MF DNES
velkými městy ČR, zjistíme, že infekce HIV se zde vyskytuje ve zvýšené míře i v relativních počtech, když vztáhneme počet případů k počtu obyvatel (tj. mezi sto tisíci Pražany najdeme více pozitivních než ve sto tisících z jiného kraje, pozn. red.). Praha je přitažlivá i svou anonymitou a v porovnání s dalšími městy je také významná z pohledu sexbyznysu, říká doktorka Veronika Mičulková z Národního programu boje proti AIDS.
Včasné odhalení infekce HIV předchází nežádoucím komplikacím v pozdějším průběhu boje s virem. V počáteční fázi totiž tělo účinněji reaguje na léčbu.
„Díky léčbě dnes zdaleka ne všechny nákazy virem HIV končí plně rozvinutým onemocněním AIDS. Pokud zachytíme infekci HIV včas a dotyčný dochází do HIV centra a užívá řádně léčbu, výrazně tak průběh infekce ovlivní a v řadě případů do stadia AIDS nedospěje. Pro dobrý výsledek je nezbytná výborná spolupráce mezi lékařem a pacientem. Bez léčby k rozvoji AIDS dříve nebo později dojde,“doplňuje Mičulková.
Žloutenka jde ruku v ruce s HIV
Hepatitida, které se přezdívá „nemoc špinavých rukou“, sice není natolik smrtící jako HIV, ale v některých případech nemoci putují spolu. Podle sexuologa Procházky přibližně desetina HIV pozitivních mužů, kteří mají sex s muži, byli nebo jsou infikováni hepatitidou typu C. Včasná prevence a brzké odhalení vede v případě hepatitidy k zahájení účinné léčby, která dává velkou šanci na úplné vyléčení.
Problémem u hepatitidy typu C je neexistující očkování a vysoká finanční náročnost léčby.
Cena léčby hepatitidy se pohybuje od 900 tisíc do 1,5 milionu korun a liší se podle použitých léků. Částka nezahrnuje náklady na případnou transplantaci jater.
Žloutenkou se podle údajů SZÚ za letošní rok prozatím nakazilo 1 608 lidí. Nejzávažnější formou typu C se u nás nakazilo 751 lidí.
„Mláďata ledních medvědů mají s těmi lidskými podobnost namnoze přímo zarážející,“zapsal si v roce 1942 tehdejší ředitel pražské zoo Jan Vlasák. Čerpal přitom z přímé zkušenosti. Jedno medvědí mládě žilo u něj doma.
První úspěšný umělý odchov ledního medvíděte na světě pražskou zoo proslavil v zahraničí, doma se o něm příliš nevědělo. „V chovatelském světě to nezapadlo, ale k širší veřejnosti se tento příběh dlouho nedostal,“řekla spolupracovnice Zoo Praha Romana Anděrová, která uspořádala Vlasákovy zápisky před vydáním v roce 2012.
Pražská zoo měla lední medvědy již od svých počátků. Pár Nora a Otto zplodil další potomky, žádní však nepřežili víc než několik dnů. Ředitel Vlasák se proto odhodlal k ojedinělému pokusu – odebrat další vrh k umělému odchovu.
Sněhulka se narodila 20. prosince 1942 a ihned po narození putovala do ředitelovy vily. Krmení novorozeného medvíděte bylo zpočátku potřeba každé dvě hodiny. „Medvídě velice rychle přivyklo na stanovený rozvrh a samo jej dodržovalo takřka se strojovou přesností po plné dva měsíce, což mělo za následek, že se Sněhulčina pěstounka téměř vůbec nevyspala,“uvedl Vlasák ve svých zápiscích. Pěstounkou byla jeho manželka Marie. Bohužel Sněhulka se nedožila ani prvních narozenin, zabila se po pádu ze skály ve výběhu. (ČTK)